Palestincům vězněným v Izraeli se údajně daří plodit děti na dálku

Palestinky nemají povolen manželský styk s vězni, nicméně se jim údajně daří otěhotnět s partnery na dálku. Způsob, jak předaný biologický materiál pašují z míst, která patří mezi nejostřeji střežená, nechtějí přirozeně prozradit. To přidává na skepticismu ne mála lidí, kteří jejich tvrzení nevěří a domnívají se, že jde o to, aby ženy i jejich „národní hrdinové“ dostáli své povinnosti mít potomka i za cenu, že budou muži oklamáni.

S otěhotněním těmto ženám pomáhá klinika v Ramalláhu. „Děláme to proto, abychom jim pomohli, protože jako lékaři cítíme, že ženy těchto vězňů platí vysokou daň. Musí čekat na své manžele a často své mládí jen pročekají. Než se jejich manželé dostanou ven, spousta z nich nebude moci mít děti,“ řekl Sálim Chajzaran, kterého NBC nazval otcem myšlenky popisovaného otěhotnění na dálku.

„Manželky trpí dvojnásob, protože obec pak nutí manžele brát si další ženu, aby splnil svoji povinnost stát se otcem, a to je, myslím, smutné,“ potvrdila Farida Maarúfová, která tvrdí, že před třemi měsíci propašovala sperma svého syna z izraelské věznice Ofer, aby mohla její snacha otěhotnět.

Množství Palestinců si v Izraeli odpykává dlouholeté tresty kvůli podílu na teroristických aktivitách. Patří mezi ně také Ammar Zíbben, jemuž vyměřili 27 doživotních trestů a 25 roků návdavkem za plánování pumových útoků v Jeruzalémě, při nichž přišlo o život 21 lidí. Ačkoliv je ve vězení už 16 let, také on se údajně před sedmi měsíci stal otcem syna Muhannada.

Jeho manželka Dalal dokonce tvrdí, že návštěva kliniky v Ramalláhu byla jeho nápadem. Očekávala prý odpor konzervativních příbuzných, ale ti ji naopak podpořili.

Manžel už prý syna jednou viděl. „Bylo to šťastné, smutné a vzrušující setkání zároveň. Byla to směs emocí a slz,“ popsala žena. „Obětovala jsem všechno, když mého manžela zatkli. Teď se mi dostalo příležitosti splnit si sny a mít rodinu, kterou jsem vždycky chtěla. Budeme čekat, až se můj muž vrátí,“ doplnila.

Izraelská vězeňská správa však považuje možnost pašování materiálu z věznice za vyloučenou. Návštěva ve věznici prochází důkladnou kontrolou a od vězněného ji odděluje sklo, hovoří spolu přes telefon.

„Bylo to hodně složité, ale navzdory bezpečnostním kontrolám jsme prošli,“ popsala další žena, které se podařilo otěhotnět. Nakonec Lidya Rimawíová doplnila: „Vynesli jsme to v tašce, malé nylonové tašce. Kdybych ale řekla, jak jsme to pašovali, armáda se postará, aby se to už nestávalo, a my o tuto šanci nechceme vězně připravit.“