Článek
"Náš postoj se nezměnil. Nebudeme jednat, dokud bude kolonizace pokračovat," citovala agentura AFP z prohlášení mluvčího Nabíla abú Rudajná po schůzce VV OOP a vysokých představitelů Abbásovy strany Fatah.
"Náš postoj se nezměnil. Nebudeme jednat, dokud bude kolonizace pokračovat," citovala agentura AFP z prohlášení mluvčího Nabíla abú Rudajná po schůzce VV OOP a vysokých představitelů Abbásovy strany Fatah.
"Náš postoj se nezměnil. Nebudeme jednat, dokud bude kolonizace pokračovat," citovala agentura AFP z prohlášení mluvčího Nabíla abú Rudajná po schůzce VV OOP a vysokých představitelů Abbásovy strany Fatah. "Vedení potvrzuje, že pokračování rozhovorů vyžaduje konkrétní kroky, v první řadě zmrazení výstavby v osadách," řekl podle agentury Reuters mluvčí OOP Jásir Abid Rabbú. "Palestinské vedení činí Izrael odpovědným z maření rozhovorů," dodal Rabbú, který přečetl prohlášení vydané po schůzce VV OOP.
"Náš postoj se nezměnil. Nebudeme jednat, dokud bude kolonizace pokračovat," citovala agentura AFP z prohlášení mluvčího Nabíla abú Rudajná po schůzce VV OOP a vysokých představitelů Abbásovy strany Fatah. "Vedení potvrzuje, že pokračování rozhovorů vyžaduje konkrétní kroky, v první řadě zmrazení výstavby v osadách," řekl podle agentury Reuters mluvčí OOP Jásir Abid Rabbú. "Palestinské vedení činí Izrael odpovědným z maření rozhovorů," dodal Rabbú, který přečetl prohlášení vydané po schůzce VV OOP.
Palestinští vedoucí činitelé prý nicméně budou pokračovat v konzultacích s týmem amerického zprostředkovatele George Mitchella a předloží své závěry na schůzce Ligy arabských států (LAS), mimořádně svolané na 8. října do Libye.
USA tlačí na dohodu
Přímé mírové rozhovory Izraele a Palestinců byly zahájeny 2. září po intenzivním diplomatickém tlaku Spojených států. Palestinská strana si od začátku kladla za podmínku jejich konání zastavení výstavby v židovských osadách v Předjordánsku a požadovala prodloužení moratoria, které na výstavbu v listopadu vyhlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Přímé mírové rozhovory Izraele a Palestinců byly zahájeny 2. září po intenzivním diplomatickém tlaku Spojených států. Palestinská strana si od začátku kladla za podmínku jejich konání zastavení výstavby v židovských osadách v Předjordánsku a požadovala prodloužení moratoria, které na výstavbu v listopadu vyhlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Přímé mírové rozhovory Izraele a Palestinců byly zahájeny 2. září po intenzivním diplomatickém tlaku Spojených států. Palestinská strana si od začátku kladla za podmínku jejich konání zastavení výstavby v židovských osadách v Předjordánsku a požadovala prodloužení moratoria, které na výstavbu v listopadu vyhlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Desetiměsíční moratorium vypršelo o půlnoci 26. září a Izrael je odmítl prodloužit. V některých osadách byla stavební činnost obnovena, byť zatím v mírném rozsahu.
Přímé mírové rozhovory Izraele a Palestinců byly zahájeny 2. září po intenzivním diplomatickém tlaku Spojených států. Palestinská strana si od začátku kladla za podmínku jejich konání zastavení výstavby v židovských osadách v Předjordánsku a požadovala prodloužení moratoria, které na výstavbu v listopadu vyhlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Desetiměsíční moratorium vypršelo o půlnoci 26. září a Izrael je odmítl prodloužit. V některých osadách byla stavební činnost obnovena, byť zatím v mírném rozsahu.
Přímé mírové rozhovory Izraele a Palestinců byly zahájeny 2. září po intenzivním diplomatickém tlaku Spojených států. Palestinská strana si od začátku kladla za podmínku jejich konání zastavení výstavby v židovských osadách v Předjordánsku a požadovala prodloužení moratoria, které na výstavbu v listopadu vyhlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Desetiměsíční moratorium vypršelo o půlnoci 26. září a Izrael je odmítl prodloužit. V některých osadách byla stavební činnost obnovena, byť zatím v mírném rozsahu. O záchranu mírových rozhovorů se od té doby snaží zejména americký emisar Mitchell a šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová. Washington podle izraelských médií údajně Izraeli nabídl dalekosáhlé bezpečnostní záruky výměnou za prodloužení moratoria o 60 dnů. Netanjahu prý ale návrh odmítl.
Přímé mírové rozhovory Izraele a Palestinců byly zahájeny 2. září po intenzivním diplomatickém tlaku Spojených států. Palestinská strana si od začátku kladla za podmínku jejich konání zastavení výstavby v židovských osadách v Předjordánsku a požadovala prodloužení moratoria, které na výstavbu v listopadu vyhlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Desetiměsíční moratorium vypršelo o půlnoci 26. září a Izrael je odmítl prodloužit. V některých osadách byla stavební činnost obnovena, byť zatím v mírném rozsahu. O záchranu mírových rozhovorů se od té doby snaží zejména americký emisar Mitchell a šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová. Washington podle izraelských médií údajně Izraeli nabídl dalekosáhlé bezpečnostní záruky výměnou za prodloužení moratoria o 60 dnů. Netanjahu prý ale návrh odmítl.
Důvodem jeho neústupnosti je podle izraelského tisku obava ze ztráty vlivu ve vládní koalici, ovládané stranami prosazujícímu budování osad. Takové stanovisko ostatně sdílí i Netanjahuova vlastní strana Likud.