Hlavní obsah

Palestinci při propouštění izraelských rukojmích porušují mezinárodní právo

5:29
5:29

Poslechněte si tento článek

Šokující záběry předávání unesené Arbel Jehudové do rukou Mezinárodního výboru Červeného kříže bylo v rozporu s ustanoveními mezinárodního humanitárního a válečného práva. V podcastu Zbytečná válka to řekl prezident Českého červeného kříže Marek Jukl. Zdůraznil, že špatný stav některých propuštěných byl způsobem tím, že únosci k rukojmím neopouštěli příslušníky Červeného kříže.

Zbytečná válka: Marek Jukl Video: Novinky

Článek

Předávání rukojmích držených palestinským Islámským džihádem působilo děsivě. Ozbrojení bojovníci vedli vystresovanou ženu skrze křičící a rozběsněný dav, někteří lidé si ji fotili nebo natáčeli. „Jak bylo zaznamenáno na různých fotografiích nebo videích, byl dav velice blízko, rukojmí v doprovodu Červeného kříže procházeli přímo davem a lidé z davu skákali po autech,“ připomněl Jukl předání.

Dodal, že to bylo v rozporu s mezinárodně uznávanými zásadami: „Tak by to probíhat nemělo. Atmosféra, ve které to probíhalo, nepříznivě zasahuje duševní stav rukojmích. To by se taky dít nemělo. Jakákoli manipulace s lidmi, kteří jsou omezeni na svobodě v souvislosti s ozbrojenými konflikty nebo násilnostmi, musí probíhat tak, aby se respektovalo jejich soukromí a důstojnost. Toto je něco, co odporuje dohodnutým standardům.“

FOTO: Prodírání se davem a vynucené děkování teroristům na pódiu. Jak probíhá předávání rukojmích mezi Hamásem a Izraelem

Blízký a Střední východ

„V daném případě Mezinárodní výbor Červeného kříže otevřeně kritizoval praxi, kdy k předání rukojmích dochází před očima všech a je s tím spojeno něco, co bychom mohli nazvat snad i divadlem,“ dodal Jukl. Uvedl, že Červený kříž nemá ani v takových případech možnost zasáhnout: „Červený kříž nepoužívá zbraně ani jiné prostředky. Je to odpovědnost té strany, se kterou je dohodnuto, jak má předání probíhat.“

Válečný zločin Hamásu

Jukl upřesnil, jak se předání řeší a jaká je role Červeného kříže: „Na počátku je vždycky dohoda s bojujícími stranami, kdy Červený kříž vystupuje jako neutrální prostředník. Jeho prostřednictvím strany sdělí místo, počet a jména lidí, kteří budou předáváni.“ Obě strany se podle něj musejí domluvit, kudy bude přesun probíhat, aby byla zajištěna bezpečnost rukojmích i personálu Červeného kříže.“

Prezident ČČK se vyjádřil i k tomu, že někteří unesení rukojmí byli předáváni ve velmi špatném zdravotním stavu: „To souvisí s problémem, který se táhne už od října 2023. Hned 8. října 2023 se Červený kříž obrátil na Hamás a další palestinské organizace, které rukojmí zadržovaly, aby mu byl umožněn přístup k rukojmím, protože humanitární právo ukládá každému, kdo zbavil někoho svobody nebo ho omezuje na svobodě v souvislosti s ozbrojenými konflikty, aby zajistil Červenému kříži přístup k těmto lidem a Červený kříž mohl zjišťovat, jestli mají nějaké zdravotní nebo humanitární potřeby, aby nedocházelo k tomu, že by lidé trpěli nedostatkem potravin, spánku nebo zdravotní péče.“

„Pokud teď vidíme, že tito lidé jsou v takovém stavu, který jste zmínil, je to bohužel důsledkem toho, že navzdory dlouhým a opakovaným jednáním po celou dobu k nim nebyl umožněn přístup Červenému kříži,“ řekl Jukl. Vyzdvihl, že to není otázka dobré vůle, jak zaznívalo. Umožnit Červenému kříži přístup k rukojmím a zajatcům je právní povinnost, zdůraznil.

„Mezinárodní výbor Červeného kříže v těchto případech deklaroval, že jde o vážné porušení válečného práva, což v případě fyzických osob, které se ho dopouštějí nebo k němu dají pokyn či ho strpí, může být kvalifikováno jako válečný zločin,“ upozornil.

Slabina i potřebnost ženevských úmluv

Zmínil také, že hned v prvním článku ženevských úmluv se všechny státy zavázaly, že je budou nejenom dodržovat, ale také zajistí jejich dodržování. „Červený kříž na to spoléhá, protože sám žádnými silovými prostředky nedisponuje,“ připomněl Jukl.

Uvedl také, že prosazovat Ženevské konvence jde i v případě nestátních aktérů: „Na světě neexistuje žádná entita, která by působila ve vakuu a nebyla na nikoho navázána. Státy, na něž jsou nestátní aktéři navázáni, mají páky na to, aby se tyto entity chovaly v souladu s právem.“

Na smrt vyděšená rukojmí uprostřed křičícího davu. Předávku v Pásmu Gazy provázel chaos

Blízký a Střední východ

„Dlouhodobou bolestí obecně mezinárodního práva a nejenom mezinárodního humanitárního práva je to, že státy, které stanovují, co je v mezinárodním právu, a odpovídají za jeho dodržování, nejsou vždycky ochotny využít veškerý potenciál, který mají k tomu, aby ho vynutily,“ řekl.

Zmínil i další důvod, proč je potřeba dodržovat humanitární právo: „Každá válka jednou skončí, a pokud nebyla zatížena systematickým a rozsáhlým porušováním tohoto práva, je větší naděje, že lidé budou žít v míru. Pokud po skončení bojů zůstanou otevřené rány, je naděje na mírové uspořádání a jeho udržení mnohem menší.“

Nepravidelný podcast, který nabízí nejrůznější pohledy na válečný konflikt na Ukrajině a další současné konflikty. Debaty redaktorů zahraniční sekce Novinky.cz a vybraných expertů naladíte také na Spotify, Apple Podcasts nebo platformě Podcasty.cz.

Poslechněte si také naše další podcasty:

Výběr článků

Načítám