Článek
Egyptský prezident to řekl v Káhiře během společné tiskové konference se španělským premiérem Pedrem Sánchezem a belgickým premiérem Alexandrem De Croem.
„Jsme připraveni na to, aby byl tento stát (Palestina) demilitarizován. Mohou zde být také záruky sil, ať už těch z NATO, OSN, nebo sil arabských nebo amerických, a to do doby, dokud nedosáhneme bezpečnosti Palestiny i Izraele,“ prohlásil podle izraelského listu Sísí.
Podle něj politické řešení, které vyžaduje vrácení hranic Palestiny ze 4. června 1967 s Jeruzalémem jako hlavním městem, není aktuální.
🇮🇱🇪🇬 Egyptian President, Abdel Fattah Al-Sisi on the solution for Palestine:
— Megatron (@Megatron_ron) November 24, 2023
'We are ready for the state of Palestine to be demilitarized and for there to be guarantees for this, in the form of NATO forces, UN forces, Arab forces, American forces. Whatever you want.' pic.twitter.com/vhSbz3NN8O
My to odmítáme
Arabské země ovšem odmítly, že by arabské síly po ukončení války mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás zajišťovaly bezpečnost v Pásmu Gazy. Podle nich se totiž po ukončení „izraelské vojenské operace“ změní oblast v „pustinu“, uvedl JP.
„Za jakých okolností by kdokoli z nás do toho chtěl jít a být považován za nepřítele a vnímán jako ten, kdo uklidil izraelský nepořádek?“ zeptal se řečnicky minulý týden jordánský ministr zahraničí Ajmán Safádí.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell o víkendu na tiskové konferenci v bahrajnské Manámě uvedl, že by Pásmo Gazy po skončení bojů měla spravovat palestinská samospráva.
„Kontrolu nad Gazou už nemůže mít Hamás. (…) Myslím, že jediný, kdo by to mohl být, je palestinská samospráva,“ uvedl Borrell.
Teroristické hnutí Hamás má Pásmo Gazy pod palcem od roku 2007, kdy vytlačilo tamní největší politickou stranu Fatáh, a to nejen z politické scény, ale také z celého Pásma Gazy. Některé její představitele uvěznili, jiné vyhnali a další popravili.