Článek
„Ruské bezpilotní prostředky zjistily zvýšený pohyb nákladních vozidel teroristů u starobylého města navzdory úspěšnému postupu syrských vojsk u Palmýry,“ uvedlo ministerstvo obrany.
„To naznačuje, že chtějí dopravit na místo další výbušniny, aby před odchodem způsobili co největší škody zbylým architektonickým památkám,“ dodalo ve svém vyjádření.
Nedávné škody zachycuje video pořízené Rusy, které zveřejnilo také ruské ministerstvo obrany: „Je jasně vidět, že teroristé vyhodili do vzduchu proscénium, tedy centrální část starobylého římského divadla, a sloupy tetrapylonu, což je čtvercová budova z roku 270 před naším letopočtem.“ [celá zpráva]
Amfiteátr v Palmýře na archivním snímku
V létě 2014 zničili příslušníci Islámského státu památky nedozírné historické hodnoty: triumfální oblouk, sochu lva a chrámy Baal-šamína a Bela i tři věžové hrobky.
Satelitní snímek Belova chrámu v Palmýře před zničením (vlevo) a po něm
Osvobození Palmýry skončilo ostudou
Islámský stát dobyl poprvé Palmýru v květnu 2014. Loni v březnu ji osvobodila syrská armáda za značné podpory Ruska, které toho propagandisticky využilo, a s velkou pompou tak hájilo své nasazení v Sýrii na straně vládních sil. [celá zpráva]
Oslavované osvobození Palmýry ale skončilo ostudou pro Rusy i pro syrskou armádu, protože v prosinci Islámský stát starověké město opět dobyl, když syrská armáda stáhla většinu jednotek k Aleppu. [celá zpráva]
Ruští pyrotechnici v Palmýře
Palmýra
:: Pouštní město Palmýra leží v provincii Homs, asi 210 kilometrů severovýchodně od Damašku. K nejznámějším památkám patří trosky Belova chrámu, kolonáda, divadlo, vítězný oblouk, mnoho kostelů, chrámů či pohřebišť.
:: Název této oázy v poušti znamená město palem (aramejsky a arabsky Tadmur, město datlí). První zpráva o Palmýře se objevila poprvé již ve 2. tisíciletí př. n. l. v archivu Mari. Stala se hojně používanou stanicí pro obchodníky na hedvábné stezce mezi Perským zálivem a středomořskými přístavy.
:: Po staletí byla velmi bohatým obchodním městem, kterým procházeli obchodníci s luxusním zbožím.
:: V letech 17-19 n. l. město obsadili Římané a v roce 129 ho prohlásil císař Hadrián za svobodné město a přejmenoval ho na Hadriana Palmyra. Tehdy byly postaveny nejznámější paláce jako Belův či Agora nebo kupříkladu více než kilometr dlouhá hlavní třída (kolonáda) města, která byla ozdobena celkem 375 sloupy (z nichž dnes údajně stojí 150).
:: Ve třetím století se vlády ve městě ujala ambiciózní a schopná žena Zenobia, která se vzepřela Římu, vojevůdce Aurelianus ji ale na jaře 272 porazil, což znamenalo také počátek úpadku Palmýry. Město opustili obyvatelé i obchodníci, bohaté vily a chrámy se začaly rozpadat. Město pak v 7. stol. už jako jednu z mnoha byzantských pouštních pevností zdevastovali Arabové a dílo zkázy dokonalo zemětřesení z roku 1089.
:: Evropa Palmýru znovu objevila až roku 1678 díky anglickým obchodníkům. Od roku 1980 je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.