Článek
Ostrov je dlouhý asi 100 metrů a výška kolísá s hladinou přílivu. Jeho vynoření potvrdil CNN seismolog Zahid Rafi, který vznikem nové pevniny „není překvapen“. Překvapení naopak neskrývá americký geofyzik John Bellini z U.S. Geological Survey, podle něhož je vynoření tak velkého ostrova nepravděpodobné.
Mořský biolog z pákistánského státního ústavu oceánografie Muhammad Daníš uvedl, že tým expertů již nový útvar navštívil a zjistil, že z něj stoupá metan.
"Náš tým zjistil, že z povrchu ostrova vyvěrají bubliny, které při škrtnutí zápalkou hoří. Jedná se o metan," řekl Daníš ve zpravodajském pořadu televize GEO.
Bahenní sopka
Gary Gibson, seizmolog z univerzity v australském Melbourne, prohlásil, že nový ostrov bude pravděpodobně bahenní sopka vytvořená probublávajícím metanem, jenž při zemětřesení vytlačil vzhůru další materiál.
"V této oblasti se již něco podobného odehrálo dřív, ale je to určitě neobvyklá a velmi vzácná událost," dodal Gibson, podle nějž je "hodně zvláštní", že k takovému jevu došlo 400 kilometrů od epicentra otřesů.
Takzvaný ostrov není pevná struktura, ale množství bahna, které postupem času zničí a rozptýlí činnost mořských vln, domnívá se australský vědec.
Gibson upozornil, že ostrov se značně liší od trvalých zdvihů půdy při zemětřeseních způsobených podsouváním tektonických desek.
Ostrov „narostl”
V úterý večer agentury informovaly o tom, že útvar má jen dva krát dva metry, ve středu přišla informace, že je mnohem větší. Zatím není jasné, zda se ostrov vynořil postupně, nebo zda jde o vliv přílivu a odlivu.
Ostrov má podle nejnovějších informací agentury AFP výšku asi 20 metrů, délku zhruba 100 metrů a šířku asi 40 metrů.
Kdyby ostrov zůstal na svém místě, nebylo by to poprvé, kdy silné zemětřesení doslova „přepsalo mapy“. Otřesy o síle 9,0 stupně Richterovy škály, které v roce 2011 zasáhly Japonsko, posunuly ostrov Honšú o 2,4 metru. Podle italského Národního institutu pro geofyziku a vulkanologii se dokonce o 25 centimetrů vychýlila i zemská osa.
Tektonická deska |
---|
Tektonické (litosférické) desky se po zemském povrchu vůči sobě navzájem pohybují rychlostí 2–10 cm za rok. Jejich pohyb způsobují značná napětí v horninách, která při náhlém uvolnění způsobí vznik zemětřesení. |
Zdroj: Geofyzikální ústav AVČR |
Zemětřesení o síle 9,2 stupně Richterovy škály, které v roce 1964 zasáhlo Aljašku, zvedlo či naopak snížilo obrovské plochy země o několik metrů. Někde dosáhl propad pevniny až 17 metrů.
Silné otřesy (9,0 stupně Richterovy škály), které v roce 2004 zasáhly Sumatru, zcela změnily podobu jejího severního pobřeží. Při posunu dvou tektonických desek se výrazně změnila také podoba Andamanských a Nikobarských ostrovů.