Článek
Náhradou za sedm procent území západního břehu, které si Izrael chce nechat, mají Palestinci dostat oblast v Negevské pušti na hranici s pásmem Gazy. Její rozloha odpovídá 5,5 procentům zabraného území západního břehu. Za náhradu zbylého 1,5 procenta židovský stát považuje spojovací koridor, jímž budou moci Palestinci procházet mezi pásmem a Předjordánskem.
Olmertův návrh obsahuje údajně také mapy s vyznačenou budoucí hranicí, která kopíruje na většině míst bezpečnostní bariéru, již Izrael vystavěl kolem západního břehu.
Palestinci chtějí mít vlastní stát v pásmu Gazy a na celém území západního břehu Jordánu, kde však kromě nich žije také zhruba 260 000 židovských osadníků.
Židovský stát chce zachovat největší z osadnických bloků, zejména ty přiléhající k východní části Jeruzaléma. Pro jejich rozvoj potřebuje právě oněch sedm procent území Předjordánska. Ze zbylých osad je ochoten obyvatele vystěhovat za kompenzaci do Izraele nebo do zachovaných osadnických bloků Maale Adumim, Guš Ecion a dalších.
foto: Novinky/Ondřej Lazar Krynek
Podle Haarecu mají být osadníci evakuováni ve dvou etapách a ti poslední budou vystěhováni za hranici teprve tehdy, až budou obě palestinská území v rukou Abbásovy samosprávy. Zatím je to pouze západní břeh, protože v pásmu Gazy vládne radikální Hamás, který bojuje proti Izraeli a odmítá ho uznat nebo s ním vyjednávat.
Palestinci: chceme celý západní břeh
Palestinský vyjednávač Saíb Irikát agentuře AFP sdělil, že informace izraelského listu jsou nepodložené.
"Jsou to polopravdy, které Izraelci vypouštějí jako pokusné balonky, aby na palestinskou samosprávu svrhli odpovědnost za případný neúspěch mírových jednání. S nikým neobchodujeme, žádáme, aby se Izraelci stáhli ze všech území, která obsadili v roce 1967," řekl Irikát.
Abbásův mluvčí Nabíl abú Rudajná článek charakterizoval jako "starý návrh", který je nepřijatelný, jelikož Palestinci žádají stažení Izraelců z celého okupovaného území, tedy z celého Předjordánska.