O úřad íránského prezidenta se chce ucházet 80 lidí

Nejznámější z uchazečů o úřad íránského prezidenta je sedmašedesátiletý Mahmúd Ahmadínežád, který byl prezidentem už v letech 2005 až 2013 a který proslul ostrou kritikou Západu a úhlavního nepřítele íránského režimu Izraele.

Mezi kandidáty je podle stanice Al-Džazíra také předseda parlamentu a bývalý velitel íránských revolučních gard Mohammad Kalíbaf, ultrakonzervativní bývalý vyjednávač o jaderném programu Saíd Džalílí, starosta Teheránu Alírezá Zákání či bývalý reformistický viceprezident Eshák Džahángírí.

Kdo nakonec do voleb půjde, ale určí Rada dohlížitelů, jejíž členy jmenuje či schvaluje nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí. Rada má do 11. června rozhodnout, kterým kandidátům umožní se o úřad prezidenta ucházet. V roce 2021 Al-Džazíry schválila jen sedm z 592 registrovaných kandidátů, odmítla reformisty i ultrakonzervativce Ahmadínežáda.

K volbám se registrovaly i čtyři ženy, všechny bývalé poslankyně, ačkoliv v prezidentských volbách v Íránu od vzniku islámské republiky v roce 1979 nikdy žena kandidovat nemohla. Rada dohlížitelů v roce 2021 nicméně rozhodla, že kandidatuře ženy nebrání žádná legislativní překážka.

Jednou z žen, které nyní kandidaturu podaly, je Zohre Elahíanová. Ta byla poslankyní do minulého měsíce čtyři roky a v roce 2022 podpořila tvrdý zásah vlády proti demonstracím, které zažehla smrt mladé Íránky kurdského původu Mahsá Amíníové po zatčení mravnostní policií kvůli tomu, že měla podle ní příliš volně nasazený hidžáb. Tímto šátkem si má muslimská žena zakrývat vlasy a dekolt a ženy v Íránu ho musí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti.

Prezidentské volby se v Íránu konají tento měsíc kvůli tomu, že 19. května při havárii vrtulníku na severozápadě země zahynuli prezident Raísí, ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján a několik dalších lidí. V hornaté oblasti u hranic s Ázerbájdžánem byl tehdy silný déšť, mlha a vítr.