Noví vládci Sýrie si zřejmě plácnou s Ruskem a umožní mu vojenskou přítomnost

Rusko doufá, že si udrží základny, které využívalo dosud, uvedl jeden ze zdrojů Bloombergu. Agentura píše, že zatím není jisté, že jednání přinesou výsledek, ale středeční telefonát šéfa Kremlu Vladimira Putina se syrským prozatímním prezidentem Ahmadem Šarou se považuje za průlom.

Původně sice současné syrské vedení odmítalo, aby si Rusko základny udrželo, protože z nich startovala ruská letadla útočící na pozice současné vládnoucí skupiny. Ta za to požadovala od Ruska reparace a vydání svrženého syrského prezidenta Bašára Asada.

Postoj syrského vedení se nyní zmírnil. Ukazuje to i rozhovor prozatímního syrského ministra obrany Marhafa abú Kasry pro list The Washington Post. Zmínil v něm, že je Sýrie otevřená možnosti, že by si Rusko udrželo základny podél Středozemního moře, dokud by to sloužilo zájmům země.

Kasra na přímý dotaz listu, zda by mohlo Rusko dál využívat Tartús a nedalekou základnu Hmímím, odpověděl: „Jestliže z toho dostane Sýrie nějaké benefity, tak ano.“ Není jasné, zda se dohoda má týkat i dalších leteckých základen na severu a ve středu země, například vrtulníkové základny Kámišlí, kterou obsadili po odchodu Rusů buď bojovníci nyní vládnoucí skupiny Haját Tahrír aš-Šám, nebo kurdské milice SDF.

Kasra dodal, že se ruský postoj „výrazně zlepšil“ od pádu Bašára Asada a že Damašek zvažuje požadavky Moskvy. „Když se Bašár rozhodl odejít do Ruska, myslel si, že by pro nás bylo nemožné dosáhnout dohody (s Moskvou). Vztahy pravděpodobně budou obnoveny takovým způsobem, aby v první řadě sloužily syrským zájmům a pak jejich,“ nechal se slyšet ministr.

V politice podle něj nejsou trvalí nepřátelé. Sám Kasra byl členem teroristické skupiny Džabhát an-Nusra, na kterou Rusko tvrdě útočilo.

Za potvrzení průlomu v jednáních lze považovat fakt, že po Putinově rozhovoru se Šarou, ve kterém ruský prezident řekl, že je Rusko připraveno poskytnout pomoc otřesené syrské ekonomice, přistálo v Sýrii letadlo se syrskými bankovkami. Ty byly vytištěny v Rusku a mají vyřešit problémy Sýrie s nedostatkem oběživa.

Ruská delegace vedená tajemníkem ministra zahraničí Michailem Bogdanovem podrobnosti o rozhovorech neposkytla. Neřekla ani, zda se při jednáních se syrskou stranou probíral i osud Asada. „Dali jsme najevo vděčnost, že naši občané a naše zařízení neutrpěla v důsledku událostí posledních týdnů,“ řekl Bogdanov 28. ledna po jednání se Šarou. Tehdy dodal, že dohoda o ruské vojenské přítomnosti ještě bude vyžadovat další jednání a že se obě strany domluvily na „pokračování hlubších konzultací“.

Rusko obě základny a zejména přístav Tartús potřebuje pro udržení své přítomnosti v Libyi a subsaharské Africe, kam v posledních letech napřelo své síly. Z udržení základen v ruských rukou mají naopak obavy ostatní země ve Středomoří.

Rusko může podle Institutu pro studium války také Sýrii pomoci bojovat s obnovujícím se teroristickým Islámským státem, který se snaží využít chaosu v zemi po svržení Asada. Už před jeho pádem značně posiloval.

Zatím bojují s Islámským státem především kurdské milice SDF podporované Američany. Hlavním cílem Turecka je tyto milice rozprášit, protože podle Ankary podporují aktivity zakázané turecké Kurdské strany pracujících. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan proto řekl, že by se Turecko, Sýrie, Irák a Jordánsko mohly spojit v boji se zbytky Islámského státu. To by mohlo umožnit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi zcela stáhnout své jednotky ze Sýrie. O to usiloval už při svém prvním mandátu, ale ukázalo se to jako nemožné a Američanům nezbylo než dál podporovat kurdské Syrské demokratické síly (SDF), které nesou hlavní tíhu bojů s Islámským státem.

Kdyby Američané odešli a našla se jiná síla schopná bojovat s Islámským státem, mohlo by Turecko dosáhnout svého hlavního cíle, jímž je právě likvidace kurdských milicí a vyhnání Kurdů od své hranice.

Šara řekl listu The Economist, že Turecko na severovýchodě Sýrie tlačí na „válku v plném rozsahu“, vidí ale ještě prostor na jednání.

Damašek se nyní pokouší dostat pod kontrolu státu oblasti obývané Kurdy, které představují asi čtvrtinu rozlohy Sýrie. Dohody se zatím nepodařilo dosáhnout. Kurdové požadují autonomii a odmítají rozpustit své milice v nové syrské armádě. Syrské ministerstvo obrany zase odmítlo, aby SDF vstoupily do syrské armády jako blok. Do nové syrské armády vstoupilo už na sto ozbrojených frakcí a skupin. Kromě Kurdů to odmítá i Ahmad Auda, který ovládá jih Sýrie.

Novým vládcům Sýrie se zmenšuje manévrovací prostor také proto, že je vůči nim podezřívavý i Izrael, který nezapomíná na jejich teroristickou minulost. Podobný postoj zaujímají i Spojené státy, jak ukázala víkendová návštěva amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Jeruzalémě.