Nová syrská vláda chce oživit ekonomiku privatizací a propouštěním

Ministři z HTS uvádí, že se snaží zmenšit státní správu a zbavit ji „zaměstnaných duchů“, tedy lidí, kteří byli placeni, aniž by cokoliv dělali. Propouštění začalo jen pár týdnů poté, co rebelové vedení HTS svrhli režim prezidenta Bašára Asada, a protestovalo proti němu mnoho vládních zaměstnanců. Panují též obavy, že HTS ve skutečnosti v sektorech provádí náboženskou čistku, informuje agentura Reuters.

Za vlády rodu Asadů měla Sýrie militarizovanou státem řízenou ekonomiku, v níž řídící pozice obsadili další členové rodu nebo jeho nejbližší spojenci. Protože rodina patřila k alavitům, veřejný sektor byl převážně obsazen zástupci této náboženské skupiny. Podle čtyřicetiletého bývalého energetického inženýra Basila Abdela Hanana, který nyní zastává post ministra ekonomiky, se teď země přesouvá ke „kompetitivní ekonomice volného trhu“.

Provizorní vláda pod dohledem lídra HTS a dočasného prezidenta země Ahmada Šary tak zprivatizuje 107 státem řízených průmyslových společností, které byly podle Hanana převážně prodělečné. V rukou státu zůstanou energetické a dopravní podniky. Jména firem k privatizaci Hanan neuvedl.

Nový syrský ministr financí Mohammad Abazeed v nedávném rozhovoru uvedl, že řada syrských státních společností podle všeho existovala čistě za účelem zpronevěry, a všechny tyto podniky proto budou uzavřeny. „Korupci jsme čekali, ale ne v takové míře,“ prohlásil Abazeed.

Podle předběžné inspekce nové vlády chodí skutečně do práce 900 tisíc vládních zaměstnanců z celkového počtu 1,3 milionu. „To znamená, že 400 tisíc jsou jména duchů. Jejich odstranění ušetří značné prostředky,“ řekl Abazeed.

Ministr administrativního vývoje Mohammad Alskaf uvedl, že veřejný sektor ve skutečnosti potřebuje jen mezi 550 až 600 tisíci zaměstnanců, což je méně než polovina, než se jich nachází na výplatní pásce Asadova režimu.

Prozatímní syrská vláda doufá, že reformy přimějí investory k návratu do země. „Aby jejich továrny v zemi mohly fungovat jako odrazový můstek ke globálnímu vývozu,“ vysvětlil plány administrativy Abazeed.

Abazeed působil v minulosti jako ekonom na soukromé univerzitě, v roce 2023 se pak ujal správy financí rebelské provincie Idlib, z níž na začátku prosince rebelové ovládli zbytek země. HTS v Idlibu vládla od roku 2017 a díky omezením byrokracie a došlápnutí si na radikální náboženské frakce se jí podařilo přilákat investory a podnikatele.

Nová syrská vláda doufá, že se jí po ukončení 14 let dlouhé občanské války podaří tento úspěch zopakovat v celostátním měřítku. To jí však bude ztěžovat několik faktorů včetně mezinárodních sankcí, které limitují syrskou schopnost zapojit se do mezinárodního obchodu.

Expertka Mezinárodní organizace práce Maha Kattaová se domnívá, že syrská ekonomika v současnosti není ani zdaleka ve stavu, kdy by mohla vyprodukovat dostatek pracovních míst v soukromém sektoru. Uznává tedy, že restrukturalizace veřejného sektoru „dává smysl“, ale zpochybnila, že by mělo jít o nejvyšší prioritu syrské vlády před tím, než ekonomiku přivede k životu.

Další experti zamýšlené reformy označují za možný důkaz, že údajná prozatímní vláda vůbec prozatímní být nehodlá. „Mluví o procesu tranzice, ale rozhodují, jako kdyby byli legitimně ustanovená vláda,“ říká například výzkumník think-tanku Century International Aron Lund.

Dočasný prezident Šara slíbil, že v zemi uspořádá volby, ale jejich organizace podle něj může zabrat až čtyři roky.