Nezletilá Íránka skončila v kómatu v nemocnici, zbila ji mravnostní policie

Šestnáciletá Geravandová měla podle zdrojů agentury Reuters upadnout do kómatu v neděli po střetu s policisty prosazujícími íránský kodex oblékání.

Zatímco íránské úřady popřely, že by k incidentu došlo, íránsko-kurdská lidskoprávní skupina Hengaw zveřejnila fotografie dívky v bezvědomí v teheránské nemocnici, kam byla po incidentu převezena.

„Její případ pozorně sledujeme. Je v kómatu na jednotce intenzivní péče v nemocnici a její stav je kritický. Její příbuzní uvedli, že v nemocnici je silná přítomnost policistů v civilu,“ uvedl jeden z íránských aktivistů.

Druhý z nich agentuře Reuters sdělil, že bezpečnostní složky zakázaly rodičům Geravandové zveřejňovat její fotografii na sociálních sítích nebo hovořit se skupinami na ochranu lidských práv.

Oba aktivisté s agenturou hovořili pod podmínkou anonymity.

Íránská agentura IRNA zveřejnila záběry z průmyslových kamer, které ukazují Geravandovou bez povinného hidžábu v doprovodu dvou kamarádek, jak společně jdou z nástupiště metra směrem k vlaku.

Po vstupu do kabiny metra jedna z dívek okamžitě couvá a pravděpodobně pomáhá své kamarádce, kterou následně s dalšími cestujícími vytahuje v bezvládném stavu z vagonu.

Ředitel společnosti provozující teheránské metro Masúd Dorosti agentuře IRNA řekl, že na záběrech z průmyslových kamer nejsou patrné žádné známky slovního nebo fyzického konfliktu mezi cestujícími nebo zaměstnanci společnosti.

Podle íránské lidskoprávní neziskové organizace Iran Human Rights (IHR) byla v pondělí krátce zatčena novinářka, která se do nemocnice šla zeptat na situaci ohledně Geravandové.

IHR dále uvedla, že rodiče poškozené byli státními orgány přinuceni, aby „papouškovali“ jejich „oficiální narativ“.

Případ Geravandové vyvolává obavy, že by ji mohl postihnout stejný osud jako 22letou íránskou Kurdku Mahsu Amíníovou. Tu mravnostní policie zatkla loni 13. září kvůli nošení „nevhodného“ oblečení.

Tři dny po zatčení zemřela, což vyvolalo několikaměsíční celonárodní protesty proti vynucování zahalování a dalších práv u žen, která přerostla v demonstrace požadující pád íránského režimu.

Prvotním protestům dominovalo heslo „Žena, život, svoboda“, což je slogan kurdského původu. Používá ho také například v Turecku zakázaná levicová Kurdská strana pracujících.

Čím víc se protesty stupňovaly, tím více je provázely tvrdé zásahy místních úřadů. Došlo i k výpadkům internetu a k několika popravám.

Podle dřívější zprávy agentury Reuters trvaly protesty až do jara a bylo při nich zabito více než 500 lidí včetně 71 nezletilých. Stovky dalších lidí byly zraněny a tisíce zatčeny.