Netanjahu se omluvil za teroristický útok ze 7. října

„Omluvit se? Samozřejmě, samozřejmě. Velmi mě mrzí, že se něco takového stalo,“ reagoval Netanjahu podle magazínu Time na otázku, zda se za útok omlouvá. „A pořád se k tomu vracíte a říkáte si, mohli jsme udělat něco, abychom tomu předešli?“ uvedl izraelský premiér.

Opozice kritizuje Netanjahua a jeho vládu za to, že nedokázali útoku, který patří k nejhorším od založení Izraele v roce 1948, zabránit. Žádá, aby vznikla vyšetřovací komise, která by postup před útokem Hamásu i po něm prošetřila.

To Netanjahu odmítá s tím, že pro to během války není vhodná doba. „Řekl jsem, že po válce vznikne nezávislá komise, která prověří, co se stalo před (útokem),“ uvedl Netanjahu. Dodal, že je připraven odpovědět i na obtížné dotazy.

Pro čtyřiasedmdesátiletého Netanjahua, který je nejdéle sloužícím ministerským předsedou v dějinách Státu Izrael, to opravdu nebude jednoduché. Bezmála sedmnáct let, které s krátkými přestávkami strávil v premiérském křesle, totiž až dosud ustál díky jednomu konzistentnímu argumentu, že je jediným vůdcem, který může zajistit bezpečnost židovského státu. To ale pro většinu Izraelců už neplatí.

Premiér přesto uvedl, že chce zůstat, dokud bude prospěšný bezpečnosti a prosperitě Izraele. Současnou válku podle něj Izrael nevede jen proti Hamásu, ale proti „íránské ose“, čímž míní Teherán a jeho spojence v regionu, například jemenské povstalce Húsíe či libanonské hnutí Hizballáh.

Netanjahu také zopakoval, že v budoucnosti by v Pásmu Gazy měla vládnout civilní správa za pomoci arabských zemí. Cílem izraelské vojenské operace je podle něj zničit hnutí Hamás a oblast demilitarizovat.

Válka trvá od loňského října a od té doby podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem zahynulo skoro 40 000 obyvatel Pásma Gazy. Palestinské úřady nerozlišují mezi mrtvými civilisty a ozbrojenci. Odhady izraelské armády podle Netanjahua tvrdí, že polovina mrtvých jsou civilisté, což považuje za mimořádně nízký podíl vzhledem k tomu, že se boje vedou ve městech.