Netanjahu se nervově zhroutil, tvrdí izraelský expremiér

Podle expremiéra se Netanjahu nachází ve stavu „nervového zhroucení“, zatímco se snaží vyhnout ztrátě funkce v důsledku toho, že během vražedných útoků Hamásu 7. října nedokázal zajistit národu bezpečnost. Výsledkem je, že Izrael se nyní ze strategického hlediska vychyluje z kurzu, soudí Olmert.

Trvá na tom, že prioritou Tel Avivu by mělo být vyjednání konečného uspořádání po skončení konfliktu v Gaze – včetně obnovení rozhovorů o vzniku palestinského státu – místo návratu k plnému vojenskému dohledu nad Gazou.

„(Netanjahu) se zhroutil. Je emocionálně zničený, o tom není pochyb. Chci tím říct, že se mu přihodilo něco hrozného. Bibi (přezdívka premiéra) se celý život snaží předstírat, že on je pan Bezpečnost. Je to pan Kecal,“ prohlásil Olmert v rozhovoru.

„Každá minuta, kdy je premiérem, představuje pro Izrael nebezpečí. Myslím to zcela vážně. Jsem si jist, že Američané chápou, že je ve špatném stavu,“ dodal Olmert, který stál v čele izraelské vlády v letech 2006 až 2009 jako předseda liberální strany Kadima.

Za příklad Netanjahuova chybného přístupu Olmert považuje strategický plán udržení bezpečnostní kontroly nad poválečným Pásmem Gazy, o němž se premiér zmínil v pondělním rozhovoru se stanicí ABC. Olmert varoval, že tento postup by se prakticky rovnal návratu před rok 2005, kdy Izrael nad tímto pobřežním územím vykonával vojenskou správu.

„Není v zájmu Izraele dohlížet na bezpečnost Gazy,“ prohlásil Olmert. „V našem zájmu je, abychom se dokázali bránit jiným způsobem, než tomu bylo před útokem ze 7. října. Ale znovu ovládat Gazu? Ne.“

Olmert také upozornil, že západním spojencům Izraele pomalu dochází trpělivost, když Netanjahu a jeho ministři nejsou schopni nastínit realistický plán, kdo bude v Gaze vládnout po odstranění Hamásu. Expremiér zároveň izraelský válečný kabinet viní z nedostatku střízlivého úsudku.

Americký prezident Joe Biden již dříve prohlásil, že by byla chyba, kdyby Izrael znovu okupoval Gazu. Ačkoli Netanjahuův plán by zřejmě neznamenal návrat k úplné okupaci, před níž varují Spojené státy i další spojenci Izraele, pravděpodobně by se neobešel bez značné kontroly nad tímto územím a trvalé přítomnosti izraelských vojáků.

Zásadní je, píše Politico, že by to pravděpodobně zmařilo naděje Spojených států, že se o návratu do Pásma Gazy podaří přesvědčit Palestinskou samosprávu (PA) ze Západního břehu. Její hnutí Fatah vládlo v Gaze do roku 2006, kdy je ve volbách porazil Hamás, který území po roce bojů zcela ovládl. Šéf Palestinské autonomie Mahmúd Abbás v minulosti odmítl myšlenku, že by se PA mohla v Gaze vrátit k moci silou izraelských zbraní.

„Zcela chybí plánování další fáze,“ postěžoval si Olmert v rozhovoru. „Co budeme dělat? Dobře, podle Netanjahua rozdrtíme a rozložíme Hamás. A já si mimochodem myslím, že to dokážeme. Ale jaký je tedy další krok? Co budeme dělat pak? Přemýšlí o tom někdo? Musíme mezinárodnímu společenství předložit naši představu o konečném uspořádání,“ řekl bývalý premiér.

„Kdyby Izrael přišel se seriózním návrhem na jednání o dvou státech, mělo by to na mezinárodní společenství dramatický dopad. Dalo by nám to více času a prostoru na dosažení cílů vojenských operací – a mělo by to vliv na veřejné mínění v západních zemích a v médiích. Ukázalo by to, že Izrael je odhodlán udělat něco, do čeho se mu v posledních 15 letech nechtělo. Z toho všeho by tedy mohlo vzejít něco pozitivního. Ale my to neděláme a nikdo na to nechce myslet. Nikdo to nechce vyslovit. Nikdo to nechce říct,“ míní expremiér.