Článek
„Nepanuje tu shoda na tom, co se stane (v Pásmu Gazy) den po Hamásu, a já doufám, že na tom shody (s USA) dosáhneme,“ uvedl izraelský premiér. Podle izraelských médií tak poprvé veřejně přiznal, že se pohled Izraele na budoucnost Pásma Gazy liší od vize jeho nejvýznamnějšího zahraničního spojence. Už dříve hovořili o rozporech v pohledu na budoucnost Pásma Gazy mezi Izraelem a administrativou amerického prezidenta Joea Bidena různí analytici a zdroje z diplomacie.
Podle Washingtonu by se Pásmo Gazy mělo vrátit pod kontrolu reformované Palestinské autonomie, v jejímž čele stojí strana Fatah prezidenta Mahmúda Abbáse a která spravuje části okupovaného Západního břehu Jordánu. To však izraelská vláda odmítá, protože podle ní se Fatah nedistancoval od útoku Hamásu ze 7. října, který Izrael považuje za teroristický čin a jeden z nejhorších útoků na Židy po druhé světové válce.
„Nedovolím po masivní oběti našich občanů a vojáků předání Pásma Gazy někomu, kdo učí terorismu, podporuje terorismus, financuje terorismus,“ řekl izraelský premiér na adresu strany Fatah. Podle něj Izrael nesmí udělat stejnou chybu jako na začátku 90. let minulého století, kdy s Organizací pro osvobození Palestiny podepsal mírové dohody. Dohody vedly k ustanovení palestinské samosprávy v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu, připomněla agentura Reuters.
„Po intenzivních rozhovorech s prezidentem Bidenem jsme dostali plnou podporu pro pozemní operaci a pro zastavení mezinárodního tlaku na ukončení války,“ uvedl dále Netanjahu. Biden v pondělí vyjádřil podporu vojenským úderům v Pásmu Gazu, Izrael však vyzval, aby postupoval obezřetně. Minulý týden USA zablokovaly přijetí rezoluce v Radě bezpečnosti OSN, jež vyzývala k příměří mezi Izraelem a Hamásem.
Cílem vojenské operace, kterou Izrael spustil po útoku palestinských ozbrojenců z 7. října, při němž podle úřadů zahynulo zhruba 1200 lidí, je podle izraelské vlády zničení hnutí Hamás. To v Pásmu Gazy vládne od roku 2007, kdy po ozbrojených střetech vytlačilo konkurenční stranu Fatah.