Netanjahu: Írán lze od jaderného programu odradit jen vojensky. Čím dřív, tím lépe to půjde

„Jediná věc, která zastaví darebácké země před vývojem jaderných zbraní, je věrohodná vojenská hrozba nebo akce. Můžete ji spojit s ochromujícími ekonomickými sankcemi, ale ty nemusejí stačit. Nezbytnou a často postačující podmínkou je vojenská akce,“ citoval Netanjahua Jerusalem Post.

„Čím déle budete vyčkávat, tím těžší to bude. A my jsme čekali už hodně dlouho,“ dodal izraelský premiér. Upozornil, že jeho země v minulosti zastavila například irácké či syrské jaderné ambice včasnou vojenskou akcí.

Odkázal na dvě historické události. Tou první byla operace Opera. Jednalo se o izraelský letecký útok na irácký jaderný reaktor Osirak v roce 1981. Druhou byla operace Ovocný sad, kdy stejným způsobem zaútočil Izrael na jaderný reaktor poblíž města Dajr az-Zaur v Sýrii v roce 2007.

Írán je kvůli svému jadernému programu největší blízkovýchodní hrozbou Izraele. Jeho potenciálu si všiml také svět, a proto v roce 2015 uzavřely světové mocnosti (USA, Rusko, Čína, Francie, Británie, Německo a Evropská unie) ve Vídni s Íránem dohodu o omezení jeho jaderného programu. Teherán se měl vzdát vybudování jaderného arzenálu výměnou za odvolání sankcí vůči němu.

Situace se ale začala měnit v roce 2018, kdy Spojené státy za vlády Donalda Trumpa od dohody odstoupily. Trump o dohodě tvrdil, že je tou nejhorší, co kdy vznikla, a zároveň slíbil, že vyjedná lepší. K tomu už ale nikdy nedošlo.

Po odstoupení USA od dohody se Írán začal chovat odvážněji. V listopadu loňského roku například Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) oznámil, že začal obohacovat uran na 60 procent. K výrobě jaderné zbraně je potřeba obohacený uran na hodnoty kolem 90 procent. Podle izraelských expertů už aktuálně Teherán obohacuje dokonce na 84 procent.

„Udělám cokoli, co je v mých silách, abych zabránil Íránu ve vytvoření jaderných zbraní. Není to jen v zájmu Izraele, ale také v zájmu USA i celého zbytku světa,“ dodal Netanjahu.