Selfie se zakrvácenými zdmi. Rozstřílené kibucy jsou v hledáčku turistů

Stovky turistů denně přijíždějí na „válečné výlety“ do zničených komunit, aby si pořídili selfie s vypálenými domy a zakrvácenými zdmi. Někteří bez povolení vstupují do opuštěných domů a kradou suvenýry, kupříkladu vystřílené nábojnice.

Tento trend přiměl nejméně tři kibucy, obvykle přívětivé a otevřené komunity, které může navštívit kdokoli, aby své dveře pro návštěvníky zavřely, napsal list The Telegraph.

„Je to tak ostudné,“ řekl Avi Dabuš z kibucu Nirim. „Teď máme u vchodu ostrahu. Vstup povolujeme pouze pozvaným, kteří přicházejí třeba k přátelům a rodině,“ dodal.

Zájezdy představují velké dilema pro převážně liberální komunity, které žijí v blízkosti hranic s Gazou. Většina z nich nemá nic proti tomu, aby svět přímo v dějištích masakru pochopil hrůzy 7. října, který byl pro Židy nejsmrtelnějším dnem od holokaustu.

Ale stěny poseté kulkami a nápisy soudních lékařů označující místa nálezu mrtvých těl vyprávějí příběh, na který se mnozí prozatím snaží zapomenout, protože se soustředí na návrat unesených přátel a příbuzných, kteří stále zůstávají v zajetí v Gaze.

„Stále truchlíme a každý týden se dozvídáme o dalších rukojmích v Gaze, kteří jsou považováni za mrtvé,“ řekl Dabuš. „Stále tam máme rukojmí a více či méně rozrušení a nejistí se o ně bojíme,“ podotkl.

„Chápu, že lidé chtějí vidět a sdílet veškerou hloubku té tragédie, avšak prohlídky se musí pořádat s komunitami, s jejich svolením, a musí to podpořit tyto komunity v jejich potřebách návratu blízkých, shánění peněz, zvyšování povědomí o rukojmích,“ dodal.

Tento týden se objevil inzerát na zájezd za 550 šekelů (3 541 korun) na osobu, přičemž 400 (2 575 korun) „spolklo“ grilování pro vojáky a zbytek náklady na dopravu. Nic z toho nesměřovalo rodinám z kibuců.

Mnoho Izraelců považuje komercializaci stále čerstvé bolesti za nevkusnou, zejména když válka v Gaze stále připravuje o život stovky vojáků a tisíce Palestinců.

„Je to nechutné, naprosto nechutné, že lidé vybírají peníze a jezdí na tyto zájezdy,“ řekla Nurit Rosenbaumová, jejíž manžel sloužil v armádě přes dvacet let. „Je to nevýslovně nevhodné a je to urážka všech,“ svěřila se.

„Zástupy dotěrných, občas neomalených zvědavců nás rozhořčují, a právě proto jsme se rozhodli návštěvy prozatím zastavit,“ souhlasí Zohar Špik z Kfar Aza z dalšího ze zrušených kibuců.

Jiný obyvatel z Kfar Azy uvedl, že vstupování do jejich domovů a pořizování válečných suvenýrů a selfie ho traumatizovalo.

„Když vidíte lidi, kteří přijíždějí autobusy a platí za to, že tam mohou být, necítíte se dobře,“ řekl Inbar Rosenfeld. „Safari začalo příliš brzy a lidé nám nedali šanci být tam sami. Každý to musí vidět, ale na druhou stranu je to náš domov a naše soukromí.“

Jeden turista se na návštěvu vydal z Tel Avivu spolu se dvěma sestrami. Ačkoli nemá k masakru žádný osobní vztah, chtěl si dějiště do té doby nepředstavitelného teroru prohlédnout. Každý zaplatil 399 šekelů (2 570 korun) plus 49 šekelů (315 korun) za administrativu. Neupřesněná část připadla rodinám z kibucu. „Potřeboval jsem to vidět na vlastní oči. To je něco úplně jiného,“ řekl.