Nechme Hamás odejít bezpečně pryč. USA a Izrael zvažují v Gaze „model Arafat“

Model Bejrút nebo také model Arafat. Tak se podle informací listu The Wall Street Journal (WSJ) mezi americkými a izraelskými diplomaty v žargonu říká zvažované strategii, která by mohla ukončit válku v Pásmu Gazy tak, aby se předešlo dalším tisícům civilních obětí, Izrael neztratil tvář a zároveň byla posílena jeho bezpečnost. Jejím úhelným kamenem je plán umožnit řadovým bojovníkům Hamásu (nikoli však šéfům) volný odchod z oblasti a následně instalovat přechodnou správu pod kuratelou Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.

Popsaná strategie připomíná situaci v Bejrútu obleženém v roce 1982 izraelskou armádou. Evropským vyjednavačům se tehdy nakonec podařilo prosadit dohodu, na jejímž základě byl palestinskému vůdci Jásiru Arafatovi a bojovníkům jeho Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) umožněn odchod do exilu do Tuniska.

WSJ se odvolává na písemné zápisy z jednání poskytnuté nejmenovaným izraelským think-tankem. Administrativy Hamásu a Izraele ani velení izraelské armády na dotaz listu tyto spekulace nepotvrdily, ale ani nevyvrátily.

Zatím v Pásmu Gazy platí dohoda o dočasném příměří, jejíž součástí je postupné propouštění rukojmích zadržovaných Hamásem výměnou za palestinské vězně držené v izraelských káznicích. Klid zbraní sice byl již dvakrát prodloužen, dohoda o dlouhodobějším příměří však zatím na stole není a Izrael opakuje, že po vypršení lhůty je připraven obnovit válku „v plné kapacitě“.

WSJ upozorňuje, že celý plán je v počátečním stadiu úvah a má celou řadu neznámých. Není například jasné, kolik aktivních bojovníků Hamásu se v Pásmu Gazy skutečně nachází – před začátkem násilností se izraelské odhady pohybovaly kolem 30 000. Otázka visí například nad tím, kam by se tito lidé poté přesunuli a jak by to bylo se zajištěním bezpečnosti.

Poměrně konkrétně naopak dokument hovoří o přechodné správě, která by měla dohlížet na rekonstrukci Pásma Gazy: tento orgán by měly vést Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Teprve po prvotní konsolidaci by Gaza měla být předána blíže nespecifikované palestinské autoritě.

Nejmenovaný vysoký izraelský politik, jehož WSJ s „modelem Bejrút“ konfrontoval, poukázal na možná krizová místa. „Organizace pro osvobození Palestiny byla mnohem racionálnější než je dnes Hamás, nejsem si jist, zda by exitovou variantu akceptovali,“ poznamenal zdroj a dodal, že „co se nás (Izraele, pozn. red.) týká, tak pokud bychom neměli jinou rozumnou možnost, asi bychom o tom museli uvažovat“.

Izrael zatím veřejně deklaruje, že jeho cílem je zcela zničit Hamás. Zároveň je ale pod stále větším tlakem zvenčí. Počet obětí z řad civilistů v Pásmu Gazy kritizují i jeho spojenci včetně Spojených států či evropských zemí. Od začátku násilností již dvě rezoluce OSN podpořené většinou členů vyzvaly k příměří (respektive „humanitárním pauzám“) v Pásmu Gazy.

WSJ uvádí, že úspěch popsané strategie je podmíněn aktivní spoluúčastí dalších států, jako je Katar, Írán, Turecko či Rusko. Zda s těmito zeměmi v současnosti probíhají nějaká podrobnější jednání o tom, jak dál s Gazou, přitom není jasné.