NATO se zatím nestáhne z Afghánistánu a zvýší počet vojáků v Iráku

Ministři obrany aliančních zemí se shodly, že je potřeba zvýšit velikost výcvikové mise ze stávajících 500 vojáků na 4000, protože v zemi vzrůstá násilí. „Mise se bude rozšiřovat postupně v reakci na situaci,“ uvedl ještě před rozhodnutím o její velikosti Stoltenberg. NATO má od října 2018 v Iráku nebojovou misi 500 lidí, kteří slouží jako poradci a pomáhají s výcvikem.

Nově budou síly NATO působit i mimo Bagdád. Podle českého ministra obrany Lubomíra Metnara se nyní vedou jednání o početním zastoupení jednotlivých zemí v irácké misi: "Mandát pro roky 2021-22 schválený vládou a parlamentem nám umožňuje vyslat do země až 80 českých vojáků."

Rozhodnutí o zvýšení počtu vojáků NATO v Iráku přišlo poté, co byl v pondělí při útoku na irácké síly na severu země pod vedením Američanů zabit jeden kontraktor a zraněn jeden americký voják. O rozšíření počtu aliančních vojáků žádal už dříve irácký premiér Mustafa Kázimí.

„V tomto stádiu jsme neučinili žádné konečné rozhodnutí o budoucnosti naší přítomnosti (v Afghánistánu),” uvedl Stoltenberg po jednání s ministry. Podle generálního tajemníka se budou spojenci o postupu "v následujících týdnech" dál radit. Než padne "konečné rozhodnutí" o osudu mise, je podle Stoltenbegra třeba situaci v Afghánistánu ještě posoudit.

Podle agentury DPA je po čtvrtečním jednání prakticky jisté, že alianční vojáci ve středoasijské zemi zůstanou i po 1. květnu. Jak dlouho mise potrvá, ale jisté není.

V Afghánistánu je přes 10 000 vojáků NATO a partnerských zemí. Asi 2500 z nich jsou Američané. V zemi jsou nasazeni i čeští vojáci, od letošního roku jich tam na základě mandátu schváleného českou vládou a parlamentem může být do 205. Loni česká armáda ukončila ostrahu spojenecké základny Bagrám.

„Naše přítomnost v Afghánistánu závisí na podmínkách,“ řekl už ve středu Stoltenberg, který uvedl, že napřed se musí zvýšit bezpečnost a ubýt útoků ze strany vzbouřenců: „Tálibán musí plnit své závazky. Hlavní je, aby Tálibán omezil násilí. Tálibán musí vyjednávat v dobré víře a musí přestat podporovat mezinárodní teroristická uskupení jako Al-Káida.“

„Odejdeme, až nastane ten pravý čas. Nyní se zaměřujeme, jak můžeme pomoci mírovým rozhovorům,“ řekl Stoltenberg. Žádná z vlád 30 členských zemí se nedomnívá, že podmínky jsou nyní vhodné pro stažení.

Spojené státy se sice loni na konci únor dohodly na míru s Tálibánem, ale zatím se ho nedaří nastolit.