NATO přivítalo zapojení Turecka do bojů s Islámským státem

„Vítám posílení úsilí Turecka v boji s Islámským státem,” řekl novinářům generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Připomněl, že Turecko už přispívá k výcviku umírněných sil v Sýrii a nese velkou tíži uprchlické krize, kterou vyvolala několikaletá občanská válka v Sýrii.

„Terorismus ve všech svých formách a projevech nemůže být tolerován ani ospravedlňován. Bezpečnost aliance je nedělitelná,” uvedla v úterý aliance. NATO podle Stoltenberga situaci na „tureckém prahu”, a tedy svých vlastních hranicích, pečlivě sleduje.

Stoltenberg připomněl, že proti IS vystupuje široká mezinárodní koalice, jejíž součástí jsou všechny členské země aliance. NATO navíc podle něj pomáhá zemím v oblasti, aby byly na boj s terorismem co nejlépe připraveny, například v Jordánsku či v Iráku. K posilování stability tak podle generálního tajemníka aliance není vždy potřeba vysílat velké počty vojáků.

Turecká strana podle Stoltenberga na schůzce nepožádala o dodatečnou alianční vojenskou přítomnost. „Všichni víme, že Turecko je spolehlivý spojenec. Má schopné ozbrojené síly, druhou největší armádu v alianci,” poznamenal generální tajemník NATO.

Zřízení nárazníkové zóny podél syrsko-turecké hranice, o které nyní hovoří turecká strana, je podle představitelů NATO záležitostí této země a Spojených států. Také podle Stoltenberga není aliance součástí plánu, na kterém se Turecko dvoustranně dohodlo s USA. Na zřízení asi 100 kilometrů dlouhé a 40 kilometrů široké zóny se Ankara minulý týden dohodla s Washingtonem.

Závěrečné prohlášení z dnešního jednání se ani slovem nezmiňuje o souběžných útocích Turecka na tábory zakázané Kurdské strany pracujících (PKK), ale mluvilo se o nich. „Řada spojenců nabádala k proporcionalitě a určité uměřenosti ve vojenské odvetě proti PKK a zároveň někteří apelovali na zachování mírového procesu,” řekl k tomu český zástupce v NATO JIří Šedivý.