Nastal čas dát jim lekci. Izrael už je z OSN vytočený

Novou politiku Izraele už pocítil Guterresův náměstek pro humanitární záležitosti Martin Griffiths.

„Kvůli jeho (Guterresovým - pozn. red.) poznámkám odmítneme udělit víza zástupcům OSN. Už jsme odmítli vízum pro náměstka generálního tajemníka pro humanitární záležitosti Griffithse. Nastal čas dát jim lekci,“ citovala Erdana izraelská média.

Erdan už dříve prohlásil, že Guterres by kvůli svým „šokujícím“ slovům měl rezignovat. „Generální tajemník, který projevuje pochopení pro masové vraždění dětí, žen a starých lidí, není způsobilý vést OSN,“ napsal Erdan na sociální síti X.

Guterres ve svém úterním projevu řekl, že „otřesné útoky“ Hamásu proti Izraeli ze 7. října nemohou ospravedlnit „kolektivní trestání palestinského lidu“ a v souvislosti s odvetou židovského státu mluvil o „jasném porušení mezinárodního humanitárního práva“ v Gaze.

Během svého projevu v OSN Guterres také prohlásil, že útok na Izrael se nestal zničehonic s tím, že Palestinci zažívali „56 let dusivé okupace“ ze strany Izraele.

„Viděli, jak jejich zemi neustále požírají osady a sužuje násilí, jejich ekonomika byla zadušena, jejich lidé vysídleni a jejich domovy zbořeny. Jejich naděje na politické řešení této situace se vytrácely,“ podotkl Guterres.

„Nic nemůže ospravedlnit úmyslné zabíjení, zranění a únosy civilistů – nebo odpalování raket proti civilním cílům. Se všemi rukojmími se musí zacházet humánně a musí být okamžitě a bez podmínek propuštěni,“ dodal také generální tajemník OSN.

Pokud jde o Guterresem zmiňované židovské osady na okupovaných územích, na Západním břehu Jordánu bylo počátkem letošního roku 144 těchto osídlení, které vznikly se souhlasem izraelských úřadů, dalších 100 židovských osad tam vzniklo bez jakéhokoliv oprávnění.

Ve východním Jeruzalémě, který Izrael rovněž obsadil v roce 1967, existuje dalších 12 židovských „osad“.

Celkem jde o 500 tisíc židovských Izraelců žijících na Západním břehu Jordánu, dalších 220 tisíc jich žilo ve východním Jeruzalémě.

Dalších 20 tisíc židovských Izraelců pak žije v osadách na Golanských výšinách, které dle mezinárodního práva náleží Sýrii, ukazovaly počátkem letošního roku statistiky opřené o údaje izraelského ministerstva vnitra.

V únoru přitom izraelský krajně pravicový ministr financí Becal'el Smotrič navrhl posílit infrastrukturu na Západním břehu Jordánu s tím, že výhledově očekává příchod dalších 500 tisíc osadníků, informoval web listu Ha'arec.

Otázka vzniku samostatného palestinského státu je na stole už od samotného vzniku Izraele v roce 1948, dohoda však opakovaně ztroskotává na vymezení jeho hranic.

Palestina trvá na tom, že má zahrnovat přinejmenším východní Jeruzalém, Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, které židovský stát obsadil v šestidenní válce v roce 1967.

Ačkoliv se Izrael v roce 2005 za vlády Ariela Šarona z celého Pásma Gazy (nyní kontrolovaného islamistickým Hamásem) jednostranně stáhl a vyklidil i čtyři osady na Západním břehu, na územích anektovaných v roce 1967 žijí stále statisíce Izraelců.

Obzvlášť citlivým bodem je historicky a nábožensky důležitý Jeruzalém, který si jak Izrael, tak budoucí palestinský stát nárokují jako své hlavní město.