Intenzivní nálety na Gazu pokračují, vzniká humanitární krize

Izrael uvedl, že při zásahu zlikvidoval nejméně deset vícehlavňových raketometů. Ze šesti byly odpalovány rakety na Tel Aviv. Celkem jich zničil 65. Zničil také dalších patnáct kilometrů podzemních chodeb. Izraelské obranné síly tvrdí, že tunely už nemůže Hamás využívat, protože nejsou bezpečné. Jeho vyjádření nelze ověřit. Posledního půlhodinového útoku, který začal ve 3:45, se účastnilo 60 letadel, která shodila přes sto kusů bomb na 60 cílů.

Mezi zasaženými budovami byly kanceláře katarského Červeného půlměsíce v Gaze a jediná klinika pro trasování nákazy covidem-19, napsala agentura AFP.

Bomby zasáhly také infrastrukturu, přerušeny byly dodávky proudu. Už v pondělí byl bez něj jih Pásma. V Gaze panuje prakticky úplná tma.

Vedle bezpečnostních rizik vzniká podle AFP i krize humanitární, o své domovy přišlo při bombardování přes 2500 Palestinců a na 40 000 jich muselo své bydliště opustit, Palestinci se hromadí v přeplněných krytech, uvedla DPA.

Podle vyjádření IDF zabily nálety od jejich zahájení nejméně 120 bojovníků většinou Hamásu a 25 příslušníků Islámského džihádu. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze tvrdí, že od začátku bojů bylo zabito přes 200 Palestinců včetně padesáti nezletilých a 30 žen. Není jasné, zda jsou do těchto ztrát započtení bojovníci Hamásu.

Ostřelování v noci čelil také židovský stát. Libanon vystřelil na Izrael šest raket, v pohraničních oblastech se rozezněly varovné sirény, ani jedna ze střel však nepřeletěla hranici. Izrael je přesvědčen, že z území Libanonu nestřílí hnutí Hizballáh, ale malá palestinská skupina. Podle mluvčího IDF Hidaie Zilbermana byla palba vedena z oblasti farem Šabaa. Předpokládá, že toto ostřelování neskončí, dokud neskončí boje s Hamásem.

Izrael na útok reagoval vypálením střel do místa odpalu, uvedla izraelská armáda. Ani jedna ze stran nehlásí zraněné ani škody.

Libanonský bezpečnostní zdroj agentuře Reuters sdělil, že Izrael na Libanon vypálil celkem 22 střel.

Prozatímní síly OSN v Libanonu (UNIFIL) uvedly, že v koordinaci s libanonskými ozbrojenými silami zvyšují bezpečnostní kontroly na jihu země. Situace se podle nich již uklidnila. Již ve čtvrtek tři rakety vypálené z Libanonu mířily na Izrael, dopadly ovšem do Středozemního moře.

Radikální hnutí Hamás, které ovládá Pásmo Gazy, podle televize Al-Džazíra na šest hodin ostřelování přerušilo, ale zároveň hrozilo, že bude pokračovat v odpalování raket na Tel Aviv, pokud izraelské letectvo nepřestane ”mířit na civilisty”. V noci Hamás podle listu Times of Izrael vypálil 90 raket.

Hamás se ráno přihlásil k odpovědnosti za raketový útok na izraelské město Netivot a uvedl, že byl reakcí na „sionistickou agresi”, což je slovníkem Hamásu odkaz na izraelské noční bombardování, napsal list The Times of Israel.

IDF se hájí, že cílem náletů jsou tunely, které podle ní islamisté využívají k zásobování zbraněmi a municí. Část útoků podle armády mířila na pět domů vysoce postavených velitelů Hamásu a jeho operační středisko pro vnitřní bezpečnost, uvedla DPA.

Od začátku vzájemného ozbrojeného střetu 10. května již zemřelo 212 Palestinců, z toho 61 dětí. Na izraelské straně je deset obětí. Na obou stranách jsou stovky raněných. Izraelská armáda uvedla, že Hamás na Izrael odpálil od začátku konfliktu 3350 raket, jen za pondělí jich bylo 200. Do Izraele jich však dopadne jen minimum, většinu jich ještě ve vzduchu zničí obranný systém Železná kopule (Iron Dome).

Za klid zbraní se v úterý poprvé přimluvil také americký prezident Joe Biden. Udělal to po rozhovoru a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, napsal deník Guardian. Spojené státy přitom dosud blokovaly vydání rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která by boje razantně odsoudila. Rada se k dalšímu jednání sejde opět dnes.

„Biden zopakoval svou podporu právu Izraele bránit se proti nevybíravé palbě raketami,“ uvedl Bílý dům k telefonátu a dodal: „Povzbudil Izrael, aby využil veškerého úsilí k ochraně civilistů. Prezident vyjádřil svou podporu příměří a jednal o zapojení USA s Egyptem a dalšími partnery do jednání, která by vedla ke konci (bojů).“

Bidenova mluvčí Jen Psakiová novinářům řekla, že Bílý dům jde cestou "tiché, intenzivní diplomacie".

Americký ministr zahraničí Antony Blinken absolvoval jednání s protějšky z Tuniska, Jordánska a Spojených arabských emirátů i se šéfem diplomacie Evropské unie Josepem Borrellem. S izraelským ministrem zahraničí Gabim Aškenazim probíral snahy Washingtonu ukončit násilnosti.

Izraelští vojenští představitelé by ale chtěli ve vojenských operacích pokračovat ještě den nebo dva. Netanjahu v neděli řekl, že by „Izrael měl pokračovat v útocích na teroristické cíle v Gaze tak dlouho, jak to bude nutné pro návrat ke klidu a bezpečnosti pro izraelské občany“.