Článek
Za Hamás byl v íránském parlamentu Ismáíl Haníja, přítomni byli také zástupci Arménie, Tádžikistánu, Egypta, Súdánu, Iráku, Turecka, Saúdské Arábie, Kuby či Brazílie. Zástupce vyslala poměrně překvapivě také Evropská unie, a to španělského diplomata Enriqueho Moru z úřadu šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella.
Pezeškjána podle agentury Reuters uvedl do úřadu už v neděli nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, který je v Íránu nejvýše postavenou osobou a má poslední slovo ve všech státních záležitostech, včetně zahraniční politiky, jaderného programu či armády.
Devětašedesátiletý Pezeškján je považován za reformního politika. Toto označení ovšem v íránském kontextu neznamená snahu o změnu režimu, nýbrž loajalitu k islamistickému teokratickému zřízení. Reformisté nicméně prosazují zlepšení vztahů se Západem, ekonomické reformy, sociální liberalizaci a politický pluralismus.
Varování Izraeli
I nový íránský prezident tak podporuje nepřátelský kurz země vůči Izraeli, který je pro Teherán úhlavním nepřítelem. Také během úterní ceremonie v parlamentu někteří poslanci křičeli „Smrt Izraeli“ a „Smrt Americe“.
Prezidentské volby v Íránu vyhrál reformista Masúd Pezeškján
V pondělí Pezeškján varoval Izrael před útokem na Libanon, jehož pravděpodobnost se zvýšila po zásahu obce na Izraelem okupovaných Golanských výšinách, kde zemřelo 12 dětí a mladistvých. Raketu podle Izraele a USA vypálil Hizballáh, s nímž se izraelská armáda ostřeluje přes hranici s větší intenzitou od útoku Hamásu na Izrael z loňského 7. října, jímž začala válka v Pásmu Gazy.
Nový íránský prezident už dříve tento měsíc uvedl, že povede konstruktivní dialog s Evropou. Evropským zemím nicméně vyčetl, že se nesnaží zmírnit americké sankce, které mají tvrdý dopad na íránskou ekonomiku. Pezeškján v předvolební kampani slíbil, že se pokusí oživit jadernou dohodu se světovými mocnostmi z roku 2015, která se zhroutila v roce 2018 poté, co od ní odstoupily Spojené státy.