Článek
Ahmadínedžád je zatím nejvýznamnějším kandidátem, který se přihlásil, uvedla agentura AP. Ve svém projevu po registraci slíbil, že bude usilovat o „konstruktivní zapojení“ do dění ve světě a o zlepšení hospodářských vztahů se všemi státy.
„Ekonomické, politické, kulturní a bezpečnostní problémy přesahují situaci z roku 2013,“ řekl Ahmadínedžád s odkazem na rok, kdy po dvou funkčních obdobích opustil prezidentský úřad.
Volby se v Íránu uskuteční 28. června, duchovními vedená íránská rada dohlížitelů kandidáty prověří a 11. června zveřejní seznam kvalifikovaných uchazečů o prezidentskou funkci. V roce 2021 rada Ahmadínedžádovu kandidaturu neschválila.
Teherán stanovil datum íránských předčasných prezidentských voleb na 28. června
Popíral holokaust
Ahmadínedžád, proslulý svými nevybíravými výroky, kterými například popíral holokaust, právo na existenci státu Izrael či přítomnost gayů a leseb v Íránu, během volební kampaně v roce 2005 prohlásil: „Nedělali jsme revoluci, abychom měli demokracii.“
Prezidentskou funkci Ahmadínedžád vykonával po dvě čtyřletá funkční období v letech 2005 až 2013. Podle íránských zákonů lze po čtyřech letech mimo úřad znovu kandidovat, populistický exprezident ale zůstává polarizující postavou i mezi svými kolegy z řad zastánců tvrdé linie, napsala agentura AP.
Jeho sporné znovuzvolení v roce 2009 vyvolalo masové protesty a rozsáhlé represe, při nichž byly zadrženy tisíce lidí a desítky jich byly zabity.
Ahmadínežád je však mezi chudými stále oblíbený pro své populistické sliby a plány bytové výstavby, píše AP. Od svého odchodu z úřadu se zviditelňuje mimo jiné prostřednictvím sociálních sítí a napsal široce medializované dopisy světovým lídrům. Kritizoval také korupci ve vládě, ačkoli jeho vlastní administrativa čelila obvinění z braní úplatků a dva z jeho bývalých viceprezidentů byli uvězněni, připomněla AP.
Trosky zříceného vrtulníku, ve kterém zahynul íránský prezident.Video: Reuters
Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí v roce 2017 Ahmadínedžáda varoval, že jeho opětovná kandidatura by znamenala „polarizaci situace“, která by zemi uškodila. V roce 2021 Ahmadínedžádovu kandidaturu odmítla dvanáctičlenná rada dohlížitelů, skupina duchovních a právníků, na kterou dohlíží Chameneí, jenž má ve státních záležitostech poslední slovo. Tento panel nikdy neschválil ženu ani nikoho, kdo by vyzýval k radikální změně v řízení země.
Prezidentské volby se v Íránu konají poté, co 19. května při havárii vrtulníku na severozápadě země zahynul prezident Raísí, ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján a dalších sedm lidí. V hornaté oblasti u hranic s Ázerbájdžánem byl tehdy silný déšť, mlha a vítr.
Vrtulník s íránským prezidentem se zřítil v mlze
