Na íránského prezidenta chce kandidovat zastánce tvrdé linie Ahmadínedžád

Ahmadínedžád je zatím nejvýznamnějším kandidátem, který se přihlásil, uvedla agentura AP. Ve svém projevu po registraci slíbil, že bude usilovat o „konstruktivní zapojení“ do dění ve světě a o zlepšení hospodářských vztahů se všemi státy.

„Ekonomické, politické, kulturní a bezpečnostní problémy přesahují situaci z roku 2013,“ řekl Ahmadínedžád s odkazem na rok, kdy po dvou funkčních obdobích opustil prezidentský úřad.

Volby se v Íránu uskuteční 28. června, duchovními vedená íránská rada dohlížitelů kandidáty prověří a 11. června zveřejní seznam kvalifikovaných uchazečů o prezidentskou funkci. V roce 2021 rada Ahmadínedžádovu kandidaturu neschválila.

Ahmadínedžád, proslulý svými nevybíravými výroky, kterými například popíral holokaust, právo na existenci státu Izrael či přítomnost gayů a leseb v Íránu, během volební kampaně v roce 2005 prohlásil: „Nedělali jsme revoluci, abychom měli demokracii.“

Prezidentskou funkci Ahmadínedžád vykonával po dvě čtyřletá funkční období v letech 2005 až 2013. Podle íránských zákonů lze po čtyřech letech mimo úřad znovu kandidovat, populistický exprezident ale zůstává polarizující postavou i mezi svými kolegy z řad zastánců tvrdé linie, napsala agentura AP.

Jeho sporné znovuzvolení v roce 2009 vyvolalo masové protesty a rozsáhlé represe, při nichž byly zadrženy tisíce lidí a desítky jich byly zabity.

Ahmadínežád je však mezi chudými stále oblíbený pro své populistické sliby a plány bytové výstavby, píše AP. Od svého odchodu z úřadu se zviditelňuje mimo jiné prostřednictvím sociálních sítí a napsal široce medializované dopisy světovým lídrům. Kritizoval také korupci ve vládě, ačkoli jeho vlastní administrativa čelila obvinění z braní úplatků a dva z jeho bývalých viceprezidentů byli uvězněni, připomněla AP.

Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí v roce 2017 Ahmadínedžáda varoval, že jeho opětovná kandidatura by znamenala „polarizaci situace“, která by zemi uškodila. V roce 2021 Ahmadínedžádovu kandidaturu odmítla dvanáctičlenná rada dohlížitelů, skupina duchovních a právníků, na kterou dohlíží Chameneí, jenž má ve státních záležitostech poslední slovo. Tento panel nikdy neschválil ženu ani nikoho, kdo by vyzýval k radikální změně v řízení země.

Prezidentské volby se v Íránu konají poté, co 19. května při havárii vrtulníku na severozápadě země zahynul prezident Raísí, ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján a dalších sedm lidí. V hornaté oblasti u hranic s Ázerbájdžánem byl tehdy silný déšť, mlha a vítr.