Článek
„Pokojný protest a svoboda projevu jsou práva zaručená každému a pro Egypťany jsou jedním z nejdůležitějších výsledků jejich slavné revoluce,” stojí v dokumentu, který zároveň upozornil na negativní následky, jež by zneužívání těchto práv mohlo mít. „Nadměrné a bezdůvodné užívání tohoto práva by mohlo mít negativní následky včetně blokování silnic, ohrožování bezpečnosti a poškozování egyptské ekonomiky,” varovala armáda. Národ by podle armádního velení měl odmítnout mstu a dosáhnout jednoty a usmíření.
Muslimské bratrstvo svolalo na pátek celoegyptské demonstrace příznivců Mursího pod heslem „Pátek odmítnutí”. Egypťané by měli v klidu vyjít do ulic a „říci 'ne' zatýkání na rozkaz armády a 'ne' vojenskému puči”.
Menší demonstrace se konala už ve čtvrtek večer před káhirskou mešitou Raba Advija.
„Moudrost, skutečné vlastenectví a konstruktivní lidské hodnoty, jež vyznávají všechna náboženství, nám přikazují vyhnout se jakémukoli mimořádnému nebo násilnému kroku proti jakékoli skupině nebo politickému proudu,” uvedla armáda v prohlášení.
Egyptský puč
Armáda ve středu zbavila moci Mursího a zadržela jeho i desítky dalších vysokých představitelů Muslimského bratrstva včetně jeho současného šéfa Muhammada Badího. Pozastavila též platnost ústavy. O den později se stal prozatímním prezidentem země předseda ústavního soudu Adlí Mansúr. Mursí, který stál v čele politického křídla bratrstva, Strany svobody a spravedlnosti, vyhrál loni prezidentské volby. Část Egypťanů ale nesouhlasila s jeho autokratickou politikou a s islamizací země, která se dostala do nové ústavy.
Hlavní postava opozice, bývalý předseda Mezinárodní agentury pro atomovou energii a nositel Nobelovy ceny Muhammad Baradej, který podporuje konec vlády Mursího, řekl podle BBC, že intervence armády byla bolestným opatřením, ale zabránila občanské válce. Zopakoval, že se Mursí choval jako faraón. [celá zpráva]
Dodal, že armáda nemá zájem vládnout a že nové volby se v zemi uskuteční do roka.