Článek
Poté, co v roce 2005 izraelská vláda rozhodla o vyklizení a demolici 21 židovských osad v Pásmu Gazy, musela některé osadníky armáda odvléct násilím. I o osmnáct let později se někteří z židovských vysídlenců stále cítí doma v Gaze – a ve světle probíhajícího konfliktu začali cítit šanci na návrat.
„Tady v Necer Chasani (izraelské vesnici mezi Jeruzalémem a Tel Avivem, pozn. red.) sice stojí náš dům, ale skutečný domov máme jinde - v Gaze,“ cituje německý deník Süddeutsche Zeitung (SZ) z životního příběhu dnes 77leté Židovky Anity Tuckerové. Stará žena patřila mezi přibližně 7000 židovských osadníků, kteří v roce 2005 museli Pásmo Gazy nedobrovolně opustit.
Íránský ministr zahraničí: Pokud neskončí bombardování Gazy, otevře se druhá fronta proti sionistům
Podle Tuckerové to byl tehdy v Gaze ráj na zemi - nejen pro osadníky, ale prý i „pro ty lepší Araby“. „Byli nám tak vděční, dávali jsme jim práci. (…) Když jsme odcházeli, mnozí plakali,“ tvrdí podle SZ bývalá osadnice.
„Na Araby platí jen síla“
Tuckerová je přesvědčena, že Pásmo Gazy by se po válce mělo vrátit pod přímou správu Izraele. „Podívejte se na mapu: taková palestinská enkláva nedává smysl, geograficky, ekonomicky ani vojensky. Gaza je prostě součástí Izraele. Bylo by to výhodné i pro Araby,“ myslí si žena.
Za společné palestinsko-izraelské správy fungoval v Pásmu Gazy v letech 1993 až 2005 podobný režim jako dnes na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tedy Palestinci měli pod kontrolou většinu civilní administrativy, Izrael tu vojenskou a bezpečnostní. Arabové ovšem ani tehdy neměli zdaleka stejná práva jako Židé.
Podle Tuckerové to bylo v pořádku. „Arabové rozumí jen jazyku síly, podívejte se, jakou ‚kulturu‘ nám ukázali. Musíme vůči nim zůstat vždy silní,“ míní žena s tím, že „Arabové, kterým by se nelíbila izraelská správa, mohou jít třeba do Norska nebo Skotska.“
Jaké jsou záměry izraelských politických špiček co do poválečného uspořádání Pásma Gazy a zda by existovala vůle k opětovnému „převzetí“ oblasti po očekávané izraelské pozemní ofenzivě, není aktuálně možné zjistit. Západní státy v minulých dnech Stát Izrael již několikrát vyzvaly, aby s takovým plánem přišel, zatím bez odezvy. Vyjádřil se pouze ministr obrany Jo'av Galant, který uvedl, že po zničení Hamásu se Izrael v konečné fázi zřekne jakékoliv zodpovědnosti za život v Pásmu Gazy.
Až zničíme Hamás, nechceme už mít s Gazou nic společného, oznámil Izrael
Válka v Izraeli: Aktuální dění i historie konfliktu
Sledujte aktuální dění okolo války mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, která vypukla v sobotu 7. října 2023. Celou situaci v kontextu sledujeme v našem speciálu.
Mohlo by vás zajímat:
Hamás | Izrael | Palestina | Pásmo Gazy | Západní břeh Jordánu | Golanské výšiny | Jeruzalém | Blízký východ | Írán | Sýrie | Egypt | Fatah | Hizballáh | Izraelské obranné síly | První arabsko-izraelská válka | Suezská krize | Šestidenní válka | Opotřebovací válka | Jomkipurská válka | Intifáda | Arabské jaro | Muhammad Dajf | Mahmúd Abbás | Jicchak Herzog | Ismáil Haníja | Jásir Arafat | Organizace OOP | Dohody z Osla | Antisemitismus | Propalestinské demonstrace