Hlavní obsah

Mrtvé moře se do roku 2050 změní na rybníček bez života

Novinky, coe

Hladina Mrtvého moře každoročně klesá o metr. Protiopatření neexistuje. Zbrklé zásahy do přítoků nejznámějšího slaného jezera a zároveň nejníže položeného místa na světě a také arabsko-izraelský konflikt přispívají k tomu, že v polovině století bude téměř zcela bez vody.

Foto: Profimedia.cz

Mrtvé moře

Článek

Břeh na některých místech ustoupil o více než kilometr a hladina jezera, oblíbené turistické destinace mezi Izraelem a západním břehem Jordánu, rapidně opadává.

„Může to skončit tím, že se z něj stane malý rybník. Je pravděpodobné, že se to stane, a je to extrémně vážné. Nikdo nedělá nic pro to, aby se to zastavilo,“ uvedl hydrolog a bývalý správce Údolí Jordánu Durajd Mahasní. „Záchrana Mrtvého moře je sice regionální záležitost, ale z hlediska životního prostředí, historického a geografického významu je to zároveň i mezinárodní problém,“ dodal Mahasní.

V současnosti je slané jezero 67 kilometrů dlouhé a 18 kilometrů široké. Před 40 lety byla úroveň hladiny 395 metrů pod mořem, nyní je to však už 422 metrů.

 Vodu, která Mrtvé moře v minulosti hojně napájela, využívají okolní státy, tedy Izrael, Jordánsko a Sýrie, v zemědělství či průmyslu. Do jezera tak přitéká jen mizivé procento z bývalého objemu. Největší zásah do hydrologických podmínek v oblasti nastal v 60. letech, kdy si Sýrie, Izrael a Jordánsko rozebraly 95 procent vody řeky Jordánu, kupříkladu jejím přehrazením.

Podle výpočtů blízkovýchodní pobočky mezinárodní ekologické organizace Přátelé Země od té doby poklesla roční úroveň přítoků z 1,3 miliardy kubíků na 70 miliónů.

Jordánský kanál

Letos v září Jordánsko zahájilo práci na projektu za dvě miliardy dolarů, podle něhož by měl vzniknout kanál přivádějící vodu z Rudého moře. Podle Mahasního však solitérní podnik jediné země nemá šanci na úspěch.

Všechny státy však dohody nejsou schopny a jejich rozpaky jsou nabíledni. Oblast kolem Mrtvého moře patří k nejsušším na světě, kupříkladu většinu Jordánska pokrývají pouště. Státy tak veškerou vodu, doplňovanou především dešti, spotřebují samy pro sebe.

Zároveň klesá i další zdroj vody v Mrtvém moři, totiž podzemní voda. K poklesu hladiny jezera přispívá také průmyslová výstavba na jeho březích. Izrael i Jordánsko postavily několik velkých odpařovacích zařízení, pomocí nichž se ze slané vody získává fosfát. Mezitím kvůli velkému zájmu turistů o léčivé minerály u Mrtvého moře jako houby po dešti vyrůstají nové a nové hotely.

Osud Mrtvého moře by měl být také v prosinci tématem ekologického summitu v Kodani.

Související témata:

Výběr článků

Načítám