Článek
Teherán v sobotu prostřednictvím arabskojazyčné televizní stanice al-Alam oznámil zahájení výroby nové řady špionážních strojů s doletem 700 kilometrů, údajně schopných uniknout i radarům. "Cílem výroby je získat stroj k průzkumným letům, sbírání zpravodajských poznatků a ke snímkování," prohlásil nejvyšší velitel íránských revolučních gard generál Jahjá Rahím Safaví. "Můžeme tak lokalizovat nepřátelské základny i lodě v okolí Íránu a podle těchto poznatků formulovat naše plány."
Kdo je oním nepřítelem nemůže být sporu: především USA a Izrael. Zpráv o íránských špionážních přeletech nad americkými jednotkami v Iráku je poskrovnu. Už v listopadu 2004 ale Teherán vyvolal pozdvižení, když libanonské hnutí Hizballáh vyslalo stroj íránské výroby Mirsad-1 (arabsky Pozorovatel) nad severní Izrael. Židovský stát incident zprvu popíral, nakonec ale musel přiznat, že letoun schopný nést i malou bombu proletěl sítem protivzdušné obrany až nad padesátitisícovou Nahariji.
Dostal je i Hizballáh
Nejmenovaný činitel revolučních gard tehdy listu aš-Šark al-avsat řekl, že Hizballáh dostal těchto letounů osm. Navíc prý pod původním perským označením Mohádžer-4 létají i nad Irákem, byť jsou většinou sestřelovány - kuriózně i povstalci, kteří je považují za americké.
Írán však podle všeho silně zaostává za vzdušnou špionáží, již provádějí USA proti němu. Podle ředitele prestižního ústavu GlobalSecurity.org Johna Pikese používají Američané nad Irákem 600 až 700 bezpilotních letounů a je jich tak prý "doslova plné nebe".
Britský list The Sunday Telegraph (ST) citoval zpravodajského důstojníka, podle nějž jsou stroje vysílány i nad Írán. Cílem prý je 24 hodin denně sledovat pohyb podél hranice a předpokládané přesuny zbraní a munice do Iráku. Íránské média už také několikrát referovala o sestřelení letounů Predator nad západním pohraničím.
Solana: Íránce nic nezastaví
Zároveň je ale podle ST vysoce pravděpodobné, že Američané vysílají letouny vybavené kamerami, radarem a čidly k monitorování složení vzduchu nad předpokládaná íránská jaderná zařízení. Teherán trvá na tom, že jde o ryze civilní programy, na Západě však rostou obavy z vojenského zneužití těchto technologií.
Jak včera napsal list Financial Times (FT), už i Evropská unie, která na rozdíl od USA dlouho prosazovala vyjednávání, dochází k závěru, že Íránu patrně nic nezabrání v získání suroviny pro výrobu nukleárních hlavic.
"Musíme očekávat, že v jisté chvíli Írán obohatí uran na stupeň využitelný ve zbrojení," stojí v čerstvé zprávě zaštítěné emisarem EU pro zahraniční politiku Javierem Solanou. "V postupu Írán omezují spíš technické nedostatky než rezoluce OSN a Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Pouze ekonomickými sankcemi se problémy s Íránem vyřešit nepodaří."