Mezi Izraelem a Hamásem není rovnítko, odmítl Biden zatykač na Netanjahua

„Žádost žalobce ICC o vydání zatykače na izraelské vůdce je pobuřující. A abych se vyjádřil jasně: ať už tento žalobce naznačuje cokoliv, mezi Izraelem a Hamásem neexistuje žádné, žádné rovnítko. Vždy budeme po boku Izraele proti hrozbám vůči jeho bezpečnosti,“ vzkázal Biden. Ten už v květnu žádost prokurátora Karima Khana o vydání zatykačů na izraelské představitele označil za „pobuřující“.

„Spojené státy daly jasně najevo, že ICC nemá v této záležitosti pravomoc. V koordinaci s partnery, včetně Izraele, diskutujeme o dalších krocích,“ oznámil už předtím Bílý dům po zasedání Národní bezpečnostní rady. Spojené státy přitom samy jurisdikci ICC – stejně jako Izrael – neuznávají a nemusejí se tak zatykačem řídit.

Prokurátor Khan v květnu požádal také o vydání zatykače na lídry teroristického hnutí Hamás Jahjáa Sinvára, Ismáíla Haníju a Muhammada Dejfa. Dva první jmenovaní byli zabiti izraelskými silami. Izrael tvrdí, že při náletu zabil i Dejfa, Hamás však smrt svého stínového šéfa nepřiznal.

Netanjahu dává jasně najevo, že jeho vztah k demokratu Bidenovi je výrazně chladnější než k nově zvolenému americkému prezidentovi, republikánovi Donaldu Trumpovi. Po listopadových volbách se mezi prvními ozval příštímu šéfovi Bílého domu a gratuloval mu k „největšímu návratu historie“.

Izraelský premiér také řekl, že záměrně ignoroval námitky Bidenovy administrativy proti vstupu izraelských sil do měst v Pásmu Gazy v odvetě za teroristický útok Hamásu z loňského října či proti izraelské odpovědi na íránský raketový útok.

Soud, který sídlí v nizozemském Haagu, začal fungovat v roce 2002, kdy úmluvu ratifikoval dostatečný počet států. Původně Římský statut Mezinárodního trestního soudu podepsaly i USA a Rusko, ani jedna ze zemí jej však neratifikovala a později odvolaly i svůj podpis. Signatářskými zeměmi ICC je celkem 124 zemí včetně Česka a dalších zemí EU, Británie či Kanady.

Množství signatářských zemí už vzkázalo, že by musely Netanjahua či Galanta zatknout, pokud by tito politici na jejich území přijeli. Naznačila to i česká diplomacie, ačkoliv tuzemští lídři rozhodnutí ICC vesměs silně kritizují.

„Náš postoj je stále stejný. Česko dodržuje a bude dodržovat naše mezinárodněprávní závazky. V případě mezinárodních zatykačů koná státní zastupitelství a policie, vůbec nejde o politické rozhodnutí. Žijeme v právním státě,“ uvedlo k vydání zatykače české ministerstvo zahraničí.

Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek řekl, že na návštěvu své země pozve izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a zajistí, že zatykač, který na Netanjahua ve čtvrtek vydal Mezinárodní trestní soud (ICC), „nebude naplněn“.

Nebylo by to poprvé, co signatářské země zatykač vydaný ICC ignorovaly. Letos tak při návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina postupovalo Mongolsko, dříve se například obdobně zachovala Jihoafrická republika, když během návštěvy země nezatkla súdánského prezidenta Umara al-Bašíra, který byl hledán za zločiny proti lidskosti včetně genocidy. Provinivším se zemím žádný vážnější postih nehrozí – v případě Jihoafrické republiky ICC pouze o dva roky později konstatoval, že země nedodržela své závazky.

Při teroristickém útoku v říjnu 2023 zabil Hamás a další ozbrojené skupiny z Pásma Gazy v jižním Izraeli kolem 1200 lidí. Izrael v reakci na to spustil rozsáhlou vojenskou odvetu v Pásmu Gazy, která stále pokračuje. Hamásem ovládané úřady tvrdí, že Izrael už od loňského října v palestinské enklávě zabil přes 44 tisíc lidí. V bilanci, kterou není možné nezávisle ověřit, přitom nerozlišuje mezi civilisty a ozbrojenci.