Masakr na Sinaji: totální bezpečnostní selhání. Teroristé kontroly prostě objeli

Jak upozornil britský list The Times, zhruba třicítka ozbrojenců v džípech přitom podle svědků měla oblečeny maskáče a měla dlouhé plnovousy. Oba signály jsou v současném Egyptě, kde vláda tvrdě potlačuje islamistické radikály, samy o sobě značně podezřelým znamením.

Přitom už o týden dříve teroristé hrozili, že právě dané místo se stane terčem krveprolití.

Letargickou odezvu ozbrojených složek dokládají i děsivé podrobnosti masakru. Teroristé měli dost času, aby před útokem klidně zapálili auta před mešitou, a vytvořili tak překážku těm, kteří by se pokusili uprchnout.

Bez problémů také mohli po počáteční střelbě hledat ležící přeživší a dobíjet je kulkou do hlavy. Stříleli také po automobilech, které se snažily prchající lidi odvézt. Když armáda konečně na místo dorazila, byli už teroristé dávno pryč.

Masakr trval zhruba půl hodiny, řekl Muhammad Chalíl, jeden z místních obyvatel.

„Žijete-li na Sinaji, pak víte, že armáda jen tak na pomoc nepřijde,“ citoval jej deník. „Dokonce i v případě útoků na blízká kontrolní stanoviště vojáci musejí vše nahlásit nadřízeným a čekají na instrukce. Až pak se mobilizují,“ vylíčil muž.

Terčem se tentokrát stala mešita spjatá se súfistickou verzí islámu, kterou ultrakonzervativní sunnité považují za kacířství. Útok během páteční modlitby v mešitě však za překročení mezí považují dokonce i někteří džihádisté – odsoudila ho i teroristická organizace Al-Káida.

Počet obětí nemusí být konečný, někteří ze zraněných zůstávají ve velmi vážném stavu. „Nepište moje jméno, adresu ani zaměstnání. Ani u mého synovce, který leží vedle. Ať si pro nás nepřijdou znovu. Kromě boha nás už nikdo neochrání, když většina našich mužů zahynula,“ řekla jedna z přeživších egyptskému listu Al-Ahrám.

Pro prezidenta Abdala Fattáha Sísího, který příští rok v květnu hodlá usilovat o znovuzvolení, znamená masakr další těžkou ránu.

Popularita a legitimita jeho vlády, často kritizované kvůli přiškrcování občanských práv, totiž do značné míry stavějí právě na slibu, že dokáže zneškodnit teroristy a ochránit náboženské svobody.

Nekompromisní postup ukázal i nyní. Sísí vyhlásil, že hodlá proti viníkům zasáhnout „železnou pěstí“, a egyptská armáda ještě v pátek zahájila odvetné letecké údery.

Komentátor britského listu The Guardian postup kritizoval s tím, že cíle armáda pravděpodobně vybrala náhodně, a mohli tak být zabiti další nevinní lidé.

Mluvčí egyptské diplomacie článek označil za „podporu terorismu“ s tím, že je „rozezlen a hluboce šokován“.

Že hrubá síla jako jediná strategie Káhiry v otázce hlubokých sociálních a ekonomických problémů Sinajského poloostrova viditelně selhává, ale tvrdí například i americký list The New York Times.

Přes nelítostný postup proti islamistům a teroristům ale od Sísího nástupu k moci v roce 2014 džihádisté povraždili stovky civilistů, vojáků i policistů. S tzv. Islámským státem (IS), pod jehož vlajkou ozbrojenci v pátek vraždili, bojuje Egypt na Sinaji už čtyři roky.

„Egypťané si nedokázali připustit, že IS nepředstavuje pouze teroristickou hrozbu. Zabíjení teroristů nestačí. Musí IS připravit o podporu místních, která pramení z historického přehlížení Sinaje Káhirou,“ tvrdí Andrew Miller, bývalý poradce Bílého domu pro Egypt.