Článek
"Neznám jejich (íránské) úmysly, ale za předpokladu, že Írán chce získat atomovou bombu, bude k tomu potřebovat další tři až osm let," uvedl Baradej a dodal: "Všechny zpravodajské služby se na tom shodují."
"Chci, aby lidé pochopili, že Írán nebude hrozbou od zítřka a že bezprostředně nečelíme rozhodnutí, jestli jej bombardovat či tolerovat (že se vybaví jadernou bombou)," dodal.
"V takové situaci nejsme. Irák je jasným příkladem, jak v mnoha případech použití síly vyhrocuje problém místo toho, aby jej vyřešilo," poznamenal. Írán Baradejova slova nekomentoval.
Americký viceprezident Dick Cheney v neděli znovu nevyloučil použití síly proti Teheránu. Svět se podle něj nemůže jen přihlížet tomu, jak si Írán vyrábí jaderný arzenál. Prezident USA George W. Bush minulý týden uvedl, že pokud tato země získá atomovou bombu, hrozí třetí světová válka.
Nové sankce možná v listopadu
Světové velmoci se nedávno dohodly, že s rozhodnutím o uvalení další série sankcí na Írán kvůli jeho pokračujícímu jadernému programu počkají do listopadu, kdy MAAE představí svou zprávu o Íránu OSN.
Čeká se také na výsledky jednání mezi Vysokým představitelem pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU Javierem Solanou a íránskou delegací, která proběhnou v úterý v Římě. Dosavadní hlavní íránský vyjednávač o jaderném programu Alí Larídžání odstoupil v sobotu ze své funkce, schůzky se ale zúčastní spolu se svým nástupcem, dosavadním náměstkem ministra zahraničí pro evropské a americké záležitosti Saídem Džalílím.
Baradej také doufá, že se co nejdříve podaří získat informace o zářijovém izraelském náletu na údajná atomová zařízení v Sýrii. Izrael nálet potvrdil, neuvedl však jeho cíl. Sýrie jen sdělila, že se jednalo o právě stavěnou budovu.
Šéf MAAE uvedl, že nemá informace o tom, že by Severní Korea dodávala Sýrii jaderné know-how. Upozornil však, že Charta OSN povoluje použití síly jen v případě bezprostředního nebezpečí, nebo pokud OSN útok předem autorizuje.