Lipavský podpořil Gruzii na cestě do EU. Ta ale musí splnit 12 podmínek

(od našeho zpravodaje)

„Hlavní poselství je, že chceme vyjádřit podporu Gruzii v jejích evropských aspiracích, aby získala kandidátský status do Evropské unie. Aby se tak stalo, tak Gruzínce čeká určitá cesta. Dostali 12 podmínek, které dala Evropská unie, a musí na tom pracovat, provádět vnitřní reformy,“ řekl novinářům před odletem Lipavský.

Jde o víceméně technické právní záležitosti, které vedou k tomu, aby mohl být udělen kandidátský status.

Požadavky se týkají například deoligarchizace nebo reforem v otázce práva a naplňování protikorupčních opatření. Gruzie uvedla, že pro implementaci doporučení bude zapotřebí měnit ústavu, a vyzvala proto opozici k součinnosti.

Vnitrostátní situace je ovšem vyhrocená. Vládní strana Gruzínský sen v pondělí nařkla blíže nespecifikovanou „radikální část“ opozice, že chce přístup do EU sabotovat tím, že na reformách pracuje sama bez koordinace s vládou.

Evropská rada udělila 24. června kandidátský status Ukrajině a Moldavsku. Lídři konstatovali, že jsou připraveni stejně rozhodnout i o Gruzii, pokud ovšem zapracuje na oněch dvanácti zásadních podmínkách.

„Gruzie a Gruzínci mají plný nárok na své evropské aspirace a my je jako Česká republika plně podporujeme,“ zdůraznil Lipavský.

Český ministr se v Tbilisi setká jak se svým protějškem, tak přímo s premiérem.

„Budeme probírat i ekonomické otázky, protože není bez zajímavosti, že Česká republika je třetím nejvýznamnějším zahraničním investorem v Gruzii. Můžu zmínit například společnost Energopro, která tu má významné projekty v oblasti energetiky,“ uvedl.

Dotknout by se chtěl i témat rozvojové pomoci a studentských stipendií, která Česká republika poskytuje talentovaným Gruzíncům.

„Pro Českou republiku je důležité, aby Gruzie pokračovala v přibližování evropským standardům a normám, protože i pro naše společnosti je žádoucí, když se na tom prostředí lépe pracuje,“ vysvětlil Lipavský.

„Vymahatelnost práva je třeba naprosto klíčová, koneckonců na tom je celá Evropská unie postavená,“ dodal.

Pracovní cesta šéfa české diplomacie do Gruzie se koná ve světle pokračující ruské invaze na Ukrajině. Tak jako při drtivé většině jednání se ani v Tbilisi nepůjde tématu vyhnout.

Vztah Gruzie a Ruska je komplikovaný. V roce 2008 spolu obě země krátce válčily kvůli územím Jižní Osetie a Abcházie, ve kterých Kreml podporoval separatisty.

Po ruské invazi na Ukrajinu a následné mobilizaci uprchlo do Gruzie přes 112 tisíc Rusů, převážně bohatých podnikatelů z oblasti technologie.

K západním sankcím proti Rusku se Gruzie nepřipojila, zřejmě z obav o svou vlastní bezpečnost a kvůli ekonomické provázanosti s Moskvou.

„Budu to téma otvírat, ale nikoli způsobem, že klademe nějaké ultimátní požadavky. Snažíme se vysvětlit důvody, které vedly EU a západní společenství k uvalení těchto sankcí. Je potřeba s těmito zeměmi o tom mluvit. Gruzie vyjadřuje celou řadu bezpečnostních obav, na druhou stranu Rusko není v Gruzii populární,“ dodal.