Článek
V rámci libanonského systému je úřad prezidenta vyhrazen pro maronitské křesťany a byl neobsazen od října 2022, kdy skončilo funkční období Michela Aouna (jde o pouhou shodu jmen). Od té doby nebyly jednotlivé parlamentní frakce schopné dohodnout se na kandidátovi, který by získal potřebných počet hlasů, vysvětluje agentura Reuters.
Po škodách, které si Hizballáh odnesl z války s Izraelem, a pádu režimu syrského prezidenta Bašára al-Asada se ale rovnováha vlivu v zemi změnila a mnohem větší váhu má teď slovo Saúdské Arábie. Aouna podporovali i američtí a francouzští vyslanci. Nakonec jej podpořil i Hizballáh a jeho spojenec hnutí Amal, díky čemuž získal ve druhém kole hlasování 99 hlasů, o 13 více, než ke zvolení potřeboval.
„Je zde velmi jasná zpráva od mezinárodního společenství, že jsou připraveni podporovat Libanon, ale potřebuje prezidenta a vládu. Ze Saúdské Arábie jsme dostali zprávu o podpoře,“ řekl křesťanský poslanec Michel Mouawad.
Izraelští vojáci se začali stahovat z Libanonu
Libanonská ekonomika se stále vyrovnává s kolapsem z roku 2019 a mezinárodní pomoc zoufale potřebuje, aby mohla začít obnova země po současném konfliktu Hizballáhu s Izraelem, která podle světové banky zemi stála 8,5 miliardy dolarů (207 miliard korun). I proto nakonec z voleb odstoupil kandidát Hizballáhu Suleiman Frangieh a podpořil Aouna.
Nový prezident teď musí se zákonodárci vyjednat nominaci nového premiéra, který musí pocházet z řad sunnitských muslimů, a ten pak poskládá vládu. Tento proces ovšem bývá dlouhý, protože se jednotlivé frakce handrkují o ministerská portfolia.
Šedesátiletý velitel USA podporované libanonské armády Aoun teď bude mít na starost zajištění dodržování příměří mezi Hizballáhem a Izraelem. Libanonská armáda se podle jeho podmínek má přesunout na jih země, odkud se obě strany konfliktu stáhnou.
Hizballáh poprvé od uzavření příměří ostřeloval izraelské pozice. Izrael palbu opětoval
