Článek
Operace zhruba 7500 pešmergů a jezídských bojovníků si tak klade za cíl osvobodit město, přerušit dodávkové trasy Islámského státu a vytvořit nárazníkové pásmo, které by chránilo jezídy před útoky.
Pod horou Sindžár vede silnice spojující irácká města Mosul a Tal Afar s hlavním městem IS Rakkou, ležícím na syrské straně. V případě úspěchu by operace oddělila oblasti severního Iráku kontrolované IS od ostatního území Islámského státu, uvedl list New York Times.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Jezídové se také chtějí pomstít za vraždění, únosy a zotročování tisíců příslušníků jejich etnika ze strany Islámského státu po dobytí Sindžáru. „Je to naše země a naše čest. Ukradli nám důstojnost a my ji chceme zpět,“ řekl v jedné vesnici severně od Sindžáru Husajn Derbo, velitel praporu, v němž bojuje 440 jezídů. Jeho bratr Farman si přeje, aby se radikálové nestáhli, aby je šlo pozabíjet.
Město nejprve bombardovali v noci na čtvrtek spojenci v čele s USA. Při amerických náletech podporujících ofenzivu iráckých Kurdů proti městu Sindžár zahynulo až 70 islamistů.
Po nich následoval sestup jednotek z hor a pozemní útok. V konvojích bojovníků sjíždějících z hor byly stovky aut. Útok začal za úsvitu a byl veden ze tří stran.
"Pozemní operace začala v časných ranních hodinách 12. listopadu, když jednotky pešmergů úspěšně zaujaly pozice k zablokování silnice číslo 47 a začaly čistit Sindžár," sdělila koalice vedená Spojenými státy. Během 24 hodin podnikla 24 náletů.
"Pešmergové drží pozice a čekají na posily a na další letecké útoky, aby mohli postoupit do centra města," citovala AP jednoho z kurdských velitelů.
IS vyslal posily
Kurdské síly v prosinci 2014 vytlačily bojovníky Islámského státu ze severní oblasti hory Sindžár. Jižní úpatí, kde se také nachází město, ale zůstala v rukou džihádistů. Pešmergové nyní kontrolují zhruba 20 procent města, uvedl Reuters.
Spojenci odhadují, že v Sindžáru je téměř 600 džihádistů včetně cizinců. Islámský stát podle nich před blížící se ofenzívou vyslal do města posily. Útok na město se předpokládal už před několika týdny, byl však odkládán kvůli nepříznivému počasí a také kvůli neshodám mezi Kurdy a jezídy o to, kdo by ho měl mít pod kontrolou. Jezídové přestali věřit syrské Kurdské demokratické straně PYD a jejím milicím YPG, protože je před ofenzívou Islámského státu nechránily. Spolupracují nyní s Kurdskou stranou pracujících PKK, která se bojuje proti Turkům. Jezídove si v minulosti stěžovali, že je Kurdové pokurdšťují.
Související témata
Na ofenzívu osobně dohlíží prezident iráckého Kurdistánu Masúd Barzání.