Článek
Pro nezávislost se vyslovilo bezmála 92 procent hlasujících, přičemž volební účast byla přes 72 procent, informovala kurdská stanice Rudaw.
Premiér Abádí ale prohlásil, že o výsledcích referenda nebude s Kurdy „nikdy diskutovat“. Hlasování představuje nejen pro Irák, ale i okolní země, v nichž žije početná kurdská menšina, nebezpečí územního rozpadu.
Abádí ve středu zopakoval, že odtržení Kurdistánu nedovolí. Dodal, že je třeba vést dialog v rámci ústavy. Prvotním předpokladem pro jednání je ale odvolání referenda.
Území kontrolovaná kurdskými silami
Vojenská hrozba
Bagdád současně vyzývá kurdské milice, aby se stáhly z území, která obsadily v bojích proti Islámskému státu a kde se také uskutečnilo referendum.
V opačném případě je irácká vláda připravena na vojenský střet. Parlament ve středu Abádímu odhlasoval pravomoc vyslat do těchto míst armádu. Především město Kirkúk a okolí, které kontrolují jednotky kurdských pešmergů, je bohaté na ropu.
Kurdové rovněž mají do pátečního odpoledne předat iráckým úřadům kontrolu nad letišti v Irbílu a Sulejmánii, což centrální vláda obhajuje snahou zajistit nerušený provoz mezinárodních letů.
V neposlední řadě má vláda Kurdistánu předat kontrolu nad všemi hraničními přechody a příjmy z ropy, upozornila stanice BBC.
| Kurdové jsou největší národnostní skupinou na Blízkém východě. Je jich 40 miliónů, především na území Iráku, Turecka a Íránu. Početné jsou také komunity žijící v západní Evropě i USA. |
|---|
| Irák má 28 miliónů obyvatel a Kurdové z nich tvoří necelou pětinu. Autonomii získali po válce v Perském zálivu v 90. letech, kdy byla nad provinciemi obývanými Kurdy zřízena bezletová zóna. |
