Konflikt mezi Tureckem a Sýrií může přerůst ve válku

„Erdogan neblafuje. Kdykoli pohrozil intervencí v Sýrii, provedl ji,“ upozornil ředitel německé Marshallovy nadace v Ankaře Ozgur Unluhisarcikli.

Syrská armáda tento týden ovládla celou dálnici M5 spojující Aleppo s Damaškem. Vládní síly dále postupují. Turecko se je snaží zastavit. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval k vojenské akci „kdekoli v Sýrii“, jestliže bude zraněn nebo zabit další turecký voják.

Ve vzájemných střetech mezi Sýrií a Tureckem padlo v únoru 11 tureckých vojáků, posledních pět v pondělí. Poté vzbouřenci v Najrabu sestřelili syrský vrtulník Mil Mi-17. Podle expertů použití ručních protiletadlových střel museli Turci minimálně schválit, pokud je přímo vzbouřencům nedodali. V pátek byl sestřelen další syrský vrtulník.

Stroj dostal přímý zásah, když letěl nad venkovskou oblastí na západě provincie Aleppo. Dopadl do zóny deeskalace v sousední provincii Idlib.

Turecko podle organizace SOHR monitorující dění vyslalo do Idlibu 6500 vojáků jako posily. Mají pozice bránit proti postupující syrské armádě, které obklíčila několik tureckých pozorovacích stanovišť. Turecko je odmítlo opustit.

„Vše na zemi ukazuje, že jedinou překážkou před režimními silami jsou turečtí vojáci,“ uvedl komentátor tureckého listu Hürriyet Barcin Yinanc. Turecko posílá vzkaz, že Sýrii neopustí, protože by ztratilo vliv na její budoucnost. Svou přítomnost může použít jako páku na syrský režim, aby omezilo bezpečnostní hrozby ze strany Damašku.

Už dříve Erdogan vyzval Syřany, aby se vrátili k dříve domluvené linii dotyku, to by ovšem znamenalo, že by přišli o klíčovou dálnici.

Turecko se navíc obává, že by syrská armáda mohla postoupit až oblastem, které jsou pod přímou tureckou kontrolou a kam chce vracet syrské uprchlíky. K tureckým hranicím navíc před postupujícími syrskými silami utíkají další tisíce lidí.

„Mezi 1. prosincem 2019 a 12. únorem 2020 bylo v severozápadní Sýrii vysídleno více než 800 000 lidí, přičemž asi 60 procent z nich tvořily děti,” uvedl Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA). Už dříve tam uteklo 400 000 lidí. Ankara se obává, že by mohli utéci do Turecka, kde je už nyní 3,7 milionu uprchlíků ze Sýrie.

Postup syrské armády v provincii Idlib také ohrožuje rusko-turecké partnerství, které vedlo k dohodě Moskvy a Ankary na zmírnění napětí v řadě oblastí Sýrie včetně Idlibu. Obě země také spojoval zájem oslabit roli Američanů v oblasti. Nyní se však podle Ha´arecu ukazuje, že sledují odlišné cíle. V Sýrii i v Libyi podporuje Rusko opačnou stranu než Turecko.

Během aktuální ofenzívy si mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov stěžoval, že Turecko selhalo při „neutralizaci teroristických skupin v Idlibu“, který z půlky ovládá skupina Haját Tahrír aš-Šám, jejímž jádrem je bývalá Fronta an-Nusra napojená na al-Káidu. „To je nepřípustné,“ dodal Peskov.

„Turecko by mohlo spustit novou krizi s Ruskem, jako v roce 2015,“ řekl expert na ruskoturecké vztahy z Marmarské univerzity v Istanbulu Emre Ersen. Narážel přitom na situaci, kdy turecké stíhačky sestřelily bez varování ruský bombardér, který nakrátko vletěl do tureckého vzdušného prostoru. Podle něj obě strany před další dohodou o Idlibu ukazují svaly.

Varovnější je ale pohled ředitele německé Marshallovy nadace v Ankaře Ozgura Unluhisarcikliho, který je přesvědčen, že Erdogan splní své hrozby. Dodal, že si nemyslí, že by Sýrie, byť s pomocí ruského letectva, mohla vzdorovat turecké armádě, která je druhá největší v NATO.

Dodal, že Turecko se možná cítí silnější, když americký ministr zahraničí Mike Pompeo odsoudil syrský postup v Idlibu a americký vyslanec pro Sýrii James Jeffers řekl turecké televizi NTV: „Turecké síly mají právo se bránit v Idlibu.” Zdůraznil, že USA a Turecko mají v oblasti společné zájmy.

To je pro Ankaru důležité, protože se potýká nejen s ekonomickými problémy, ale prohlubuje se její mezinárodní izolace, což ještě podtrhla dohoda s libyjskou vládou o rozdělení Středozemního moře, aby v něm mohlo těžit plyn u Kypru. Když se pak Kypr, Řecko, Egypt a Izrael dohodly na spravedlivější podobě rozdělení výlučných ekonomických zón, Turky z něj vyloučily.

Pod tlakem je ale i režim v Damašku, na který opět zaútočil Izrael, jenž se obává toho, že si v zemi budují pozice íránské síly Kuds. Podle agentury SANA syrská protivzdušná obrana zneškodnila v noci na pátek několik raketových střel, jež směřovaly na syrské hlavní město přes Izraelem okupované Golanské výšiny. Izrael incident odmítl komentovat.

Organizace SOHR uvedla, že střely, jež zřejmě přiletěly z Izraele, mířily na pozice milic podporovaných Íránem. Rakety zasáhly pět skladišť zbraní u mezinárodního letiště, které je poblíž Damašku. Jen několik hodin před útokem dorazila na letiště z Teheránu zásilka zbraní.

Organizace, která informace získává od spolupracovníků z místa, tvrdí, že o život přišli čtyři íránští gardisté a tři syrští vojáci. Při útoku připisovanému Izraeli minulý týden přišlo o život 23 lidí včetně tří Íránců.