Koalice spojenců v Sýrii je zoufale nefunkční, existuje jen podle jména

Situaci na severu Sýrie mapovali redaktoři listu The New York Times. Desetidenní návštěva, během níž mluvili s veliteli a zástupci různých frakcí, „jasně ukázala“, že zatím koalice „existuje pouze podle jména a politické a logistické překážky, jimž čelí, jsou znepokojující“.

Jejím základem a vlastně jediným skutečně funkčním článkem jsou kurdské milice, v jejichž řadách bojují i soukmenovci z jiných zemí včetně Íránu. Kurdové ale nemají motivaci pro výpady do převážně arabských oblastí, které Islámský stát ovládá, a ani místním obyvatelům by se jejich přítomnost nezamlouvala.

„Musíme být realisté. Milice YPG nemohou vyrazit samotné do Rakky, jinak lidé řeknou: Co tady děláte?,“ řekl k případnému dobývání bašty Islámského státu Rakky mluvčí milicí, které jsou dominantní kurdskou silou.

Koalici, kterou se americký prezident Barack Obama nově rozhodl podporovat nejen materiálně, ale i přímo se zapojením speciálních sil, má vést šestičlenná rada velitelů. Ta má ale zatím jediného zástupce: mluvčího Talala Sillu.

I kdyby ale velitelskou radu Aliance měla, tak by rada neměla odkud velet, protože chybí základna. Silla proto nedávno pořádal tiskovou schůzku na kurdské základně, za sebou měl transparent s nápisy v kurdštině, arabštině i asyrštině.

Možnosti arabských jednotek jsou tak mizivé, že když jim před časem Američané shodili 50 tun munice, neměli arabští bojovníci logistické prostředky k tomu, aby ji z místa shozu odvezli, přiznávají podle deníku neoficiálně američtí zástupci. Problém museli opět řešit Kurdové.

Spojenectví s Kurdy uzavřelo spektrum menších skupin. Kromě arabských a turkmenských povstalců tvoří konglomerát křesťanské milice nebo i beduíni spojení s šajchem, který proklamuje své přátelství s bývalým libyjským vůdcem Muammarem Kaddáfím, uvedly The New York Times.

„Zatímco Kurdové si zvykli chránit území uniformovanými silami s jasnou velicí hierarchií, jejich arabští spojenci často zanechávají na kontrolních stanovištích teenagery s kalašnikovy, kteří nahodile zastavují a propouštějí auta a zastrašují řidiče,“ nebral si servítky americký list, jemuž si jeden z arabských velitelů postěžoval, že zatímco Kurdové zavelí a jejich podřízení udělají, co mají, on může jenom přednést návrh a doufat, že s ním budou jeho muži souhlasit.

Rozličné jsou už důvody, proč se frakce připojily ke Kurdům, i když je v prvé řadě spojuje nepřátelství vůči Islámskému státu. Některé skupiny žily v kurdských oblastech, a tak se přirozeně ke Kurdům přimkly.

Například Brigáda revolucionářů z Rakky ale před časem s Kurdy bojovala po boku dalších povstaleckých skupin včetně radikálů z Fronty an-Nusra, i když původně v provincii Rakka začínala boj proti silám prezidenta Bašára Asada. Když je ale vloni Islámský stát z Rakky vytlačil, připojili se ke Kurdům.