Kdo nás ohrozí, přestane existovat. Nečekaně otevřený rozhovor s exšéfem Mossadu

„Říkáme jasně, že vám neumožníme dostat se k jaderným zbraním. Čemu na tom ještě nerozumíte?“ vzkázal Cohen Teheránu v bezprecedentně otevřeném rozhovoru pro pořad Uvda izraelské televize Kanál 12.

V interview s redaktorkou Illanou Dajanovou mluvil i o Fachrízádehovi, který před několika dekádami odstartoval íránský vojenský jaderný program a byl zabit v listopadu 2020.

„Byl pro nás nejproblematičtější, co se týká vědy a znalostí mezi vědci zapojenými do íránského jaderného programu,“ komentoval ho Cohen. „Proto byl mnoho let cílem shromažďování informací o něm,“ dodal.

Následně pronesl zlověstnou větu: „Když ten muž disponuje schopností, která ohrožuje občany Izraele, musí jeho existence skončit.“

Bývalý šéf Mossadu se k atentátu sice přímo nepřiznal, ale neohradil se proti slovům Dajanové, že jeho podpis na celé operaci je patrný. Dodala, že Fachrízádeha zabil výstřel ze vzdáleně ovládaného samopalu, který byl připevněn k pick-upu. Zbraň se podle ní po palbě sama zničila.

Cohen zároveň popsal snahu Izraele odradit íránské vědce od zapojení do jaderného programu. Na dotaz, jestli byl některý vědec osloven s dotazem, zda neuvažuje o změně kariéry, Cohen odpověděl, že ano.

Novinářka se Cohena pak zeptala, zda si íránští vědci uvědomovali možné důsledky, pokud s vývojem jaderných zbraní nepřestanou. „Vidí své přátele,” poznamenal k tomu. „Pokud je vědec ochoten změnit kariéru a přestane nám ubližovat, tak ano, někdy jim nabídneme (alternativu),” naznačil, že v takovém případě by byl ušetřen.

Cohen dal také najevo, že ví hodně o následcích výbuchu v jaderném provozu v Natanzu, kde jsou centrifugy na obohacování uranu. Řekl, že kdyby to šlo, vzal by Dajanovou do podzemní místnosti, kde centrifugy rotovaly. „Už to tam tak nevypadá?“ zeptala se ho novinářka. „Jasně, že ne,“ odpověděl exšéf Mossadu. Když redaktora dodala: „Pokud to neopravili.“ Rezolutně odvětil: „Už to tam nevypadá jako dřív.“

Dajanová pak v pořadu přiblížila podrobnosti o dvou výbuších v Natanzu, které jsou spojovány s Mossadem. Obrovské množství výbušnin bylo zabudováno do mramorové podlahy. „Je zřejmé, že člověk, který byl odpovědný za výbuchy, dodal Íráncům mramor, na němž jsou centrifugy v Natanzu umístěné. Když instalovali základy, nevěděli, že obsahují velké množství výbušnin,“ popsala okolnosti výbuchů.

Exploze v červenci 2020 zničila v Natanzu zařízení na produkci pokročilých odstředivek, z čehož Írán později obvinil Izrael. Letos v dubnu další výbuch zničil jednu z podzemních hal na obohacování uranu. Původně se uvádělo, že došlo k výpadku elektřiny, ale pak Íránci přiznali, že šlo o výbuch, a obvinili z něj Izrael.

Zřejmě o této explozi mluvil Cohen. Zároveň popřel, že by Íránci byli blíže bombě než kdy dříve. „Není to tak. Není to pravda,“ konstatoval.

Cohen popsal i provedení krádeže dokumentů o íránském jaderném programu z tajného skladu v Teheránu, kterou podnikl Mossad 31. ledna 2018. K této akci se tajná služba židovského státu výjimečně přihlásila. O úlovku tehdy s velkou pompou informoval premiér Benjamin Netanjahu v OSN.

„Pochopili jsme, že (Íránci) tajně ukládali svá jaderná tajemství, věci, které jsme nevěděli. Já jsem rozhodl, že potřebujeme vidět, co na nás připravují, a řekl jsem svému člověku, aby to připravil na převoz,“ popsal Cohen složitou špionskou akci.

Věděl, že agenti mají nanejvýš sedm hodin, než přijedou nákladní auta a příslušníci Revolučních gard. Proto se neprováděl jen převoz dokumentů, ale současně se přenášel jejich obsah digitálně.

Pro Izrael bylo podle Cohena důležité, aby se o věci dozvěděl svět. Zároveň to ale mělo íránskému vedení vyslat vzkaz, že je sledováno a že „éra lží skončila”. Už 31. května řekl, že tato operace „ukázala celému světu íránský vojenský jaderný program, jeho plány, jeho způsoby, jak si zachovává schopnosti v jaderné vojenské oblasti, i íránské podvody a lži.“

Právě tyto informace zmínil Netanjahu při projevu v OSN v září 2018. Je možné, že přispěly k rozhodnutí tehdejšího prezidenta USA Donalda Trumpa odstoupit od jaderné dohody s Íránem, což udělal v květnu 2018.

Do operace byl zapojen tým asi dvaceti agentů, mezi nimiž podle Dajanové nebyl žádný Izraelec. Vyřadili alarm, otevřeli bránu a všech 32 sejfů, což u každého zabralo něco přes minutu.

”Když se objevily dokumenty na záběrech v přímém přenosu, uvědomili jsme si, že máme, co jsme chtěli, a že jsme uvnitř íránského jaderného programu,“ uvedl Cohen a dodal: „Pro všechny z nás to bylo neuvěřitelné vzrušení.“

Dajanová upřesnila, že Mossad měl v oblasti řadu nákladních aut, která měla zmást Íránce. Ti nevěděli, v kterém z nich mohou archivní materiály být. Jeden pak vezl 50 000 dokumentů a 163 disků. Když Íránci zjistili, že sklad je prázdný, zavřeli hranice, ale bylo už pozdě. „Věděli jsme, že po nás jdou, měli jsme jejich největší tajemství,“ dodal Cohen.

Média v Izraeli dlouhodobě podléhají pravidlům, podle nichž musí zprávy související s bezpečností posvětit vojenští cenzoři. Fakt, že Cohenovi cenzoři v rozhovoru zjevně dali takto velký prostor, podle AP naznačuje, že Izrael chce Írán varovat.

Cohen už 31. května při odchodu přiznal: „Pronikli jsme do hloubi srdce nepřátelského Íránu.“

Administrativa nového amerického prezidenta Joea Bidena uvažuje o obnovení jednání s Íránem ohledně jeho jaderného programu. Izraelci před tím USA dlouhodobě varují. Zaznívají dokonce hlasy, že zmaření atomových ambicí Teheránu za každou cenu je pro Izrael důležitější než udržet si tradičně nadstandardně těsné vztahy s Washingtonem.