Kdo je lídr vítězných syrských povstalců? Slibuje toleranci, Američané jej hledají jako teroristu

Džúlání nyní slibuje Sýrii tolerantní ke všem náboženským skupinám, ale není divu, že jeho slova u mnohých budí skepsi: V minulosti byl spojencem teroristické sítě al-Káida a za mezinárodně hledaného teroristu jej považují i Spojené státy, které na jeho dopadení i kvůli organizaci sebevražedných útoků v Iráku už dříve vypsaly odměnu 10 milionů dolarů. O koho vlastně jde?

Narodil se v roce 1982 jako Ahmed Husejn al-Šará a prvních sedm let života strávil v Saúdské Arábii, kde jeho otec pracoval jako ropný inženýr. Poté se přestěhoval do Damašku – města, do kterého přijel jeho dědeček po izraelské okupaci syrských Golanských výšin.

Později Džúlání prohlásil, že ho zradikalizovala druhá intifáda v roce 2000. „V té době mi bylo 17 nebo 18 let a začal jsem přemýšlet o tom, jak bych mohl plnit své povinnosti a bránit lidi, kteří jsou utlačováni okupanty a útočníky,“ řekl v roce 2021 americké veřejnoprávní stanici PBS v ojedinělém rozhovoru pro západní média.

Po dlouhé cestě autobusem z Damašku doputoval do iráckého Bagdádu, jen pár týdnů před invazí amerických sil. Strávil několik dalších let bojem proti Američanům, než byl v roce 2006 zajat. Prošel několika věznicemi pod kontrolou americké armády včetně míst jako Abú Ghrajb či Camp Bucca.

Propuštěn byl právě v době, kdy v roce 2011 začalo syrské povstání. Překročil tehdy hranice s taškami plnými hotovosti a s posláním rozšířit vliv skupiny al-Káida a vytvořit ze Sýrie islamistický stát. Tehdy vznikla Džúláního skupina HTS, i když pod jiným názvem: Fronta an-Nusrá. Požehnání k tomu dal i vůdce takzvaného Islámského státu (IS) abú Bakr al-Bagdádí.

Mnohým v al-Káidě se prý tehdy ulevilo, že z Iráku odchází. Rozpory byly patrné už tehdy a postupně eskalovaly až ve veřejný rozkol počátkem roku 2017, kdy Džúlání Frontu an-Nusrá rozpustil. Záhy se však po sloučení s několika dalšími skupinami objevila pod novým názvem Hajját Tahrír aš-Šám.

Ještě před pěti lety byla sice skupina HTS na hranici kolapsu, Džúlání však postupně zúročil svou snahu změnit svůj obraz z obávaného islamistického teroristy na politického lídra, který dokáže oslovit široké skupiny obyvatel, podotýká listu The Financial Times (FT).

Dodává, že na nynější nástup k moci se pečlivě připravoval. Nejen vojensky, ale především vedl množství vyjednávání s kmenovými vůdci, bývalými odpůrci a představiteli různých menšin. To pak silám HTS zajistilo nebývale bleskový postup. Džúlání přitom podle FT nejen slíbil ochranu náboženských menšin, ale dokonce se obrátil k Rusku, které Asada léta drželo u moci, a naznačil, že HTS a Moskva by mohly při obnově Sýrie najít společnou řeč.

Džúlání, který vzešel z městského prostředí střední třídy, je obecně považován za vzdělanějšího než řada jeho islamistických souputníků. To neznamená, že je liberálnější. Expert na džihádistické skupiny Aaron Zelin jej pro deník Financial Times popisuje jako „charismatickou tvář autoritářského režimu“, která má cit pro PR.

To se ukázalo i na začátku nynější triumfální ofenzivy, kdy se po zisku města Aleppo ohromeným obyvatelům zjevil na hradbách tamní středověké pevnosti. Jeho doprovod neměl žádné zbraně a Džúlání nařídil svým silám, aby nevstupovaly do domovů lidí a zajistily ochranu náboženských menšin. Pak, oděný v khaki uniformě, odjel v džípu zpět na frontu. Byl přitom doprovázen bojovníkem mávajícím vlajkou syrských povstalců, kterou jeho bývalá skupina Fronta an-Nusrá kdysi odmítala jako symbol odpadlictví, všimla si agentura Reuters.

Změnu v jeho prezentaci dokládají i mediální vystoupení, podotýká agentura Reuters. Když v roce 2013 poskytl svůj první rozhovor, měl hlavu zahalenou tmavým šátkem a zády otočen ke kameře sliboval zavést v Sýrii režim řízený islámský právem šaría. Když o osm let později mluvil s americkou stanicí PBS, seděl čelem ke kameře, v košili a saku a dušoval se, že zajistí všem náboženským skupinám stejná práva.

V témže rozhovoru také tvrdil, že jeho skupina nikdy nepředstavovala hrozbu pro Západ. „Opakuji – naše spojení s al-Káidou skončilo, a i když jsme byli s al-Káidou, byli jsme proti provádění operací mimo Sýrii. Je zcela proti naší politice provádět vnější akce,“ tvrdil. V minulosti však například mluvil o snahách své skupiny expandovat do Libanonu.

Tento týden měl Džúlání dokonce prohlásit, že zvažuje úplné rozpuštění své skupiny HTS a že Aleppo bude zatím spravovat přechodná vláda, napsal deník Financial Times s odvoláním na analytičku Dareen Khalifa z think-tanku Crisis Group, která se s ním dříve opakovaně setkala. Čas ukáže, kolik z nynějších slibů Džúlání skutečně dodrží.