K záplavám si Emiráty možná přispěly samy. „Očkovaly“ oblaka

Spojené arabské emiráty experimentují s počasím od začátku nového tisíciletí. Zejména metoda „očkování mraků“ se používá opakovaně, upozornil deník Bild.

Národní meteorologické centrum (NCM) přiznalo, že v neděli a v pondělí nasadil k hrátkám s počasím skutečně letadla. V úterý pak zřejmě obloha odpověděla po svém.

Při „očkování“ mraků se do oblak rozprašuje letadly či drony jodid stříbrný. Nerozpustná sůl přitahuje nejjemnější částečky vody ve vzduchu. Tím se zrnka soli stávají těžšími a těžšími, dokud nenasbírají tolik vody, že vznikne dešťová kapka. A je pak tak těžká, že padá na zem jako srážky. Tento proces napodobuje přirozený vznik deště.

Podle profesora Maartena Ambauma, meteorologa z univerzity v britském Readingu, který na projektu dříve pracoval, si už v roce 2021 Emiráty „vyčarovaly“ dostatek mraků, z nichž by mohlo pršet. Teď se zapřísahává, že s potopou těchto dnů nemá nic společného.

Ani není jisté, do jaké míry v SAE současné záplavy skutečně rozproudilo zmíněné „očkování“.

„Tato část světa se vyznačuje dlouhými obdobími bez deště a poté nepravidelnými, silnými srážkami, ale i tak se jednalo o velmi vzácné srážky,“ konstatoval Ambaum podle serveru zpravodajské stanice BBC.

Zatím není možné přesně určit, jakou roli sehrála u daných záplav změna klimatu. To vyžaduje úplnou vědeckou analýzu přírodních a lidských faktorů, která může trvat několik měsíců. Rekordní srážky však podle odborníků odpovídají tomu, jak se klima mění.

Jednoduše řečeno: teplejší vzduch pojme více vlhkosti – asi o sedm procent navíc na každý stupeň Celsia –, což může opět zvýšit intenzitu deště.

„Intenzita deště byla rekordní, to ano, ale je to v souladu s oteplujícím se podnebím, s větším množstvím vlhkosti,“ vysvětlil britský klimatolog Richard Allan s tím, že to vše obecně způsobuje, že silné srážky a související záplavy jsou postupně silnější.

Nedávná studie navíc naznačila, že roční úhrn srážek by se mohl do konce století na většině území SAE zvýšit až o 30 procent, jelikož svět se bude nadále oteplovat.

„Pokud lidé budou i nadále spalovat ropu, plyn a uhlí, klima se bude nadále oteplovat, srážky budou i nadále intenzivnější a lidé budou i nadále umírat při povodních,“ řekla poměrně tvrdě klimatická vědkyně Friederike Ottová působící na Imperial College London.

S počasím si pohrávají zejména Rusové a Číňané. V roce 2008 použil Peking „naočkování“ mraků, aby odvrátil případnou bouřku při zahájení olympijských her – prostě se mělo rozpršet dříve.

Rusové každoročně „očkují“ mraky, aby jim na přehlídku vítězství 9. května v Moskvě vyšla modrá obloha. Ne vždy s úspěchem.

V Německu se mraky „očkují“, aby ochránily zemědělství před krupobitím, zejména na jihu.

Už v lednu roku 1916 nabídl své služby městské radě v kalifornském San Diegu Charles Hattfield, který tvrdil, že za 10 tisíc dolarů město a jeho okolí zbaví katastrofálního sucha. Sám sebe skromně nazýval „urychlovačem vlhkosti“.

K obloze tehdy z věže, kterou postavil s mladším bratrem, vypustil „zaklínadlo“, tj. směs chemikálií. A skutečně, 6. ledna začalo pršet. Prudký liják s přestávkami však trval téměř celý měsíc, připomněl list The Los Angeles Times.

Katastrofální sucho v San Diegu se tak Hattfieldovi možná podařilo zahnat. Na druhé straně ale přišly katastrofální záplavy. Protrhla se při nich hráz jednoho z městských rezervoárů na vodu, přičemž škody byly vyčísleny na tehdy závratných 3,5 milionu dolarů. V důsledku záplav navíc zahynulo více než 20 osob.

V obavách z lynče tento „vyvolávač deště“ opustil město. Když vody opadly, Hatfield se vrátil a podal žalobu. Soudní spory se v podstatě bezvýsledně táhly roky.

Vznikla každopádně legenda o „obchodníkovi s deštěm“ a doteď se vedou debaty, zda šlo o podvodníka či jen člověka s hlubokými znalostmi meteorologie, který si zkrátka byl jistý, že nějaké deště přijdou tak jako tak. Anebo jestli se mu to fakt povedlo, avšak trošku se to „zvrtlo“.

Na jedné straně se obecně objevují varování před zásahy do složitého systému, kterému ještě plně nerozumíme. Například v roce 2009 vyvolalo „očkování“ mraků v Číně sněhovou bouři, která tvrdě zasáhla hlavní město.

Za druhé, zatím není k dispozici žádný spolehlivý vědecký důkaz, že postup stoprocentně funguje. Některá „očkování“ mraků jsou neúspěšná a v jiných případech mohlo pršet přirozeně.