Článek
Představitelé rady dali listu Independent najevo, že STC nadále zůstává součástí koalice vedoucí boj proti vzbouřeným šíitským Húsíům, kteří ovládají část oblastí na severu země včetně hlavního měst Saná. Požadují ale nezávislost pro Jižní Jemen.
„Souhlasíme s tím jet do Rijádu na rozhovory. Jsme stále součástí koalice (proti Húsíům), respektujeme jemenského prezidenta Mansúra Hádího, ale jsme si jisti, že je řízen členy islamistické strany Islah,“ řekl zástupce STC v Evropě Ahmad bin Faríd.
„Neustoupíme od našeho požadavku na stát. Nikdo nebude akceptovat sjednocený Jemen. Jižní Jemen byl donedávna nezávislý stát. Chceme zpět naši zemi,“ dodal.
Jižní Jemen získal samostatnost později než sever
Zatímco severní Jemenské království získalo nezávislost už po první světové válce a v roce 1934 ji uznala Velká Británie, když se zřeklo nároků na jižní část země, ta zůstala britskou kolonií. Nezávislá Jihojemenská lidová republika byla vyhlášena až na konci listopadu 1967. O dva roky později se moci chopili marxisté. Po rozpadu východního bloku se oba Jemeny v roce 1990 spojily a vytvořily Jemenskou republiku, v jejímž čele stanul prezident Alí Sálih.
Ten čelil v roce 2011 za arabského jara protestům, tlaku na odstoupení ale vzdoroval. Zvrat nastal poté, co se vzbouřili šíitští Húsíové, kteří postupně ovládli velkou část země včetně hlavního města Saná. Když obsadili v březnu 2015 Aden, Sálihův legálně zvolený nástupce Hádí utekl do Saúdské Arábie a požádal ji o intervenci. Válka, do které se zapojily na straně Hádího arabské země pod vedením Saúdů, však zemi zcela rozvrátila, většina obyvatel je závislá na zahraniční pomoci, což vedlo na jihu země k posílení separatismu.
STC těží z podpory Spojených arabských emirátů.
| Humanitární krize |
|---|
| Situace obyvatel Jemenu se může po propuknutí dalších bojů ještě zhoršit. Na humanitární pomoci je závislých 24 milionů z 28 milionů Jemenců a deset miliónů jich trpí hladem. Sedmnáct milionů Jemenců nemá přístup k vodě a ještě o milion více ke zdravotní péči. |