Článek
Baradar přistál v úterý se svou delegací v Kandaháru, městě, v němž jako dítě vyrůstal a později jako duchovní spoluzakládal Tálibán. Přiletěl z katarského Dauhá, kde vedl politickou kancelář hnutí a stál v čele týmu tálibánců, který vyjednával s Američany a loni v únoru s nimi podepsal mírovou dohodu. Dokument byl základem pro stažení vojsk USA a dalších zemí NATO z Afghánistánu.
Ne všichni se Tálibánu podvolili. Jedna malá provincie vyhlásila odboj
Podle informací západních tajných služeb by Baradar mohl v budoucnu vést Afghánistán jako prezident či premiér, jemuž by podléhali všichni ministři.
Válčil už jako kluk
Život Baradarovi zásadně změnila sovětská invaze do Afghánistánu v roce 1979. Jako mladík se v 80. letech minulého století zapojil do bojů proti Sovětům, přičemž válčil po boku mully Muhammada Umara, pozdějšího vůdce Tálibánu. Umarova sestra je údajně Baradarovou manželkou, informace ale není jednoznačně potvrzená. Právě Umar začal Ghaního jako první oslovovat přezdívkou Baradar – bratr.
Kulhánek: Kvůli Tálibánu musíme aktivněji spolupracovat s Čínou či Katarem
Během vlády Tálibánu v letech 1996 až 2001 vykonával řadu funkcí. Patřil k velitelům v oblasti Kábulu a působil také v Herátu na západě země. Když do Afghánistánu vpadly americké a britské jednotky v reakci na útoky z 11. září 2001 v New Yorku a Washingtonu, byl ctižádostivý a respektovaný Baradar náměstkem ministra obrany. Po svržení tálibánské vlády uprchl do exilu.
V roce 2009 poskytl přes e-mail rozhovor americkému týdeníku Newsweek. Tvrdil v něm, že mír v Afghánistánu je možný, jen když odejdou všechna zahraniční vojska.
Američané jej nechali zatknout i propustit
O rok později ho vypátrala americká CIA a následně na žádost Washingtonu zatkla pákistánská tajná služba ISI při operaci na svém území. Baradar nato strávil osm let ve vězení.
V roce 2018 byl z podnětu administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa (75) propuštěn s tím, že by v rámci jednání zástupců Tálibánu a USA mohl pomoci zprostředkovat mír. Stal se šéfem politického oddělení Tálibánu se sídlem v Kataru, kde se mírová jednání konala.
Tálibové našli data o spolupracovnících spojenců, Američané se bojí prozrazení
Baradar se několikrát setkal s tehdejším americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem (57), který Tálibán vyzýval, aby „využil příležitosti k politickému urovnání a dosažení trvalého míru v Afghánistánu“.
Mírová dohoda z Dauhá byla prezentovaná jako významná deklarace, podle serveru Daily Mail však šlo jen o trik ze strany Tálibánu. Džihádisté počkali, až z Afghánistánu odejdou tisíce vojáků USA i dalších zemí NATO, načež spustili velkou ofenzivu k dobytí země.