Článek
Vojenští analytici k variantě útoku poznamenávají, že má řadu úskalí. „Izraelští piloti by museli letět víc než tisíc mil (1600 kilometrů) nepřátelským vzdušným prostorem, doplnit ve vzduchu palivo, vyhnout se íránské vzdušné obraně, zaútočit současně na několik pozemních zařízení - a nasadit nejméně sto letadel,“ shrnul výhrady zástupců Pentagonu ve svém pondělním vydání deník New York Times.
Íránská jaderná zařízení
Podle penzionovaného amerického generála Boba Scalese by na rozdíl od dřívějších jednorázových náletů Izraelců na jaderná zařízení v Sýrii a Iráku následoval déle trvající konflikt. „Potrvá to dny, možná týdny a nepřítel se bude bránit,“ prohlásil.
Agentura Reuters už předloni načrtla tři trasy, po nichž se izraelská letadla mohou vydat. Ať už by se Izraelci rozhodli pro jakoukoliv, budou se cestou muset vyhýbat radarům a možná i protivzdušné palbě. V neposlední řadě má Írán několik raketových základen.
Nejkratší - 1750 kilometrů - by byl let přes Irák a Jordánsko. Obě země by před ním mohly přivřít oči, ale neobešlo by se to bez komplikací. Například irácká vláda stojí na podpoře šíitského duchovního Muktady Sadra, chráněnce Íránu.
Kudy by Izrael mohl vést úder proti íránským zařízením
Přelet přes Turecko by byl druhý nejdelší (2200 kilometrů k íránskému Isfahánu), což je samo o sobě komplikace.
K tomu do nedávna spřátelená Ankara rozvázala styky s Izraelem kvůli předloňskému incidentu na lodích s propalestinskými aktivisty. Při razii izraelského komanda zemřelo devět Turků. [celá zpráva]
Turecko k tomu s Íránem čím dál čileji obchoduje a právo na jeho jaderný program hájí. [celá zpráva]
Nejnižší operační rizika představuje jižní trasa přes Akabský záliv, Saúdskou Arábii, Kuvajt a Perský záliv. Kromě toho, že by ani ona jistě nebyla bez politických komplikací, je ale nejdelší (asi 2400 kilometrů).
Variantou střední trasy je let přes Saúdskou Arábii a Perský záliv. K íránskému Natanzu by to takto bylo zhruba 2150 kilometrů.
Specifickým terčem by pro izraelská letadla bylo podzemní jaderné zařízení v Komu, kde se podle zprávy BBC z tohoto týdne Íránci chystají instalovat tisíce nových centrifug. Podle britského deníku The Times by na jejich zasažení Izraelci potřebovali průrazné americké bomby GBU-28, které jim v roce 2009 prodala vláda Baracka Obamy. [celá zpráva]
Balistické střely místo bombardérů
Variantou útoku by bylo nasazení balistických střel. Podle washingtonského Střediska pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) Íránu proti nim chybí obranný systém, jako je ruský S-300PMU2 Favorit. Středisko upozornilo na zprávy, že Írán s Ruskem o získání systému vyjednává. V atmosféře diplomatické vstřícnosti ze strany USA může uspět, poznamenal ústav.
Raketový útok má ovšem také své překážky, i ten by zvýšil napětí v celém regionu a také po něm hrozí odveta Íránu, který disponuje raketami středního a dlouhého doletu a vyvíjí nové.
Není jasné, zda Izrael zaútočí. Pokud ano, bude to jeden z předem nejpromyšlenějších a veřejně nejdiskutovanějších úderů v moderních vojenských dějinách, uzavřel server Atlantic Wire.
