Článek
Dohoda by byla triumfem amerického prezidenta George Bushe. Ten stále věří, že bude uzavřena, než v lednu opustí Bílý dům. Olmert termín dosud také obhajoval, i když závazky z Annapolisu předem odmítlo palestinské hnutí Hamás, jež ovládá pásmo Gazy.
„Nevěřím, že dorozumění, které se bude týkat i Jeruzaléma, může být letos dosaženo,“ řekl však teď před izraelskou parlamentní komisí. Připustil zároveň, že ostatní rozpory nejsou dramatické a byl učiněn pokrok směrem k jejich překonání.
Palestinci Izrael obviňují z obstrukcí. Zejména protestují proti pokračující výstavbě izraelských osad. Palestinci chtějí, aby se východní Jeruzalém stal jejich budoucím hlavním městem. Olmertův výrok je podle nich lehkovážné zbavení se závazků a vyzývají Američany, aby Izrael dotlačili zpátky k jednacímu stolu.
Mezi hlavní sporná témata mezi státem Izrael a palestinskou samosprávou patří židovské osídlování území, která Izraelci anektovali v roce 1967. K těm patří i východní Jeruzalém. Sporné body mezi Izraelci a PalestinciHranice palestinského státu:Palestinci požadují na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN odchod Izraele z okupovaných území od roku 1967 včetně východního Jeruzaléma. Hlavní izraelské politické síly jsou pro vznik demilitarizovaného palestinského státu vedle Izraele.Jeruzalém:Palestinci chtějí mít východní Jeruzalém, který Izrael obsadil ve válce v roce 1967, jako hlavní město budoucího palestinského státu. Podle hlavních izraelských politických stran má zůstat pod izraelskou kontrolou celý Jeruzalém.Palestinští uprchlíci:Palestinci na základě rezoluce VS OSN požadují „právo na návrat“ asi 3,7 miliónu uprchlíků a jejich potomků od roku 1948, kteří opustili západní břeh Jordánu a Gazu. Izrael návrat uprchlíků do Izraele vylučuje, nevyhýbá se rozhovorům o finančních kompenzacích.Židovské osady:Ve více než 140 židovských osadách na západním břehu Jordánu žije asi 267 tisíc osadníků. Většina z nich si přeje anexi ze strany Izraele. Palestinci považují židovské osady za ilegální.