Izraelský nejvyšší soud začal řešit justiční reformu namířenou proti němu samotnému

Je to poprvé v historii Izraele, kdy zasedá celý 15členný senát nejvyššího soudu. Obvykle zasedá tříčlenný panel soudců, ačkoliv někdy je sestava rozšířená. Konkrétně v úterý nejvyšší soud začal projednávat stížnost proti zákonu, který je součástí sporné reformy a který přijal parlament 24. července.

Zákon omezuje jednu z pravomocí tohoto soudu - rušit rozhodnutí vlády se zdůvodněním, že jsou nepřiměřená. Soudci v minulosti používali právní normu o přiměřenosti, aby zabránili vládním rozhodnutím, která byla považována za nesolidní nebo zkorumpovaná, píše agentura AP. Fakticky tak mají soudci nejvyššího soudu nyní rozhodnout o tom, zda přijmou omezení svých pravomocí.

Prosazovaná reforma soudnictví, kterou její odpůrci označují za obrovskou hrozbu pro izraelskou demokracii, rozhněvala Izraelce napříč mnoha společenskými vrstvami. Přivedla také statisíce lidí do ulic, kde se už 36 týdnů koná jeden protestní pochod za druhým.

Demonstranti pocházejí hlavně ze sekulární střední třídy. Emigrací pohrozili také někteří přední podnikatelé v oblasti nových technologií a zřejmě nejpřekvapivějším se stal protest tisíců rezervistů izraelské armády, kteří oznámili, že se kvůli reformě odmítnou hlásit do služby.

Netanjahuovi stoupenci jsou spíše chudší, více věřící a mnozí žijí v židovských osadách na okupovaném Západním břehu Jordánu nebo v odlehlých venkovských oblastech. Mnoho z přívrženců premiéra jsou mizrachim, tedy Židé s původem na Blízkém východě, kteří vyjádřili nelibost vůči tomu, co označují za „elitářskou třídu“ aškenázských neboli evropských Židů. V pondělí před nejvyšším soudem demonstrovaly desetitisíce odpůrců reformy.

V červenci schválený zákon byl přijat jako novela takzvaného základního zákona, což je zvláštní právní předpis, který slouží jako jakási ústava, jelikož Izrael psanou ústavu nemá. Soud dosud nikdy žádný „základní zákon“ nezrušil, ale tvrdí, že má právo tak učinit. Vláda naopak tvrdí, že nikoliv.

Ministr spravedlnosti Jariv Levin, označovaný za architekta reformy soudnictví, před dnešním slyšením uvedl, že soud nemá pravomoc vládou přijatý zákon zrušit. „Je to smrtící rána demokracii a postavení Knesetu,“ uvedl a trval na tom, že konečné slovo při schvalování zákonů by měli mít zákonodárci zvolení veřejností. Kneset je název pro izraelský parlament.

Mezi navrhovateli, kteří žádají soud, aby zákon zrušil, je i několik skupin, jež se zasazují o lidská práva a řádnou správu věcí veřejných. Verdikt se dnes neočekává, ale jednání by mohlo naznačit, jaké stanovisko soud zaujme.

„Musíme si uvědomit, že demokracie už neumírají za jediný den,“ řekla Susie Navotová z Izraelského demokratického institutu. „Demokracie umírají pomalu, krok za krokem, zákon za zákonem. A proto bychom měli být ohledně tohoto druhu justiční revize velmi opatrní,“ dodala.