Izraelská opozice začala kopat Netanjahuovi politický hrob

Jair Lapid, vůdce centristického hnutí Ješ Atid, se společně s někdejším dlouholetým Netanjahuovým spojencem, šéfem pravicovém strany Israel Bejtejnu Avigdorem Liebermanem a Gideonem Sa’arem, lídrem pravicové strany Tikva Chadaša, dohodli, že v „zájmu budoucnosti Izraele“ musí Netanjahuova vláda skončit. K tomu je potřeba získat dost přeběhlíků a překonat současnou 64člennou vládní většinu v parlamentu o 120 křeslech, připomíná The Times of Israel.

Lapid kritizuje izraelského premiéra již delší dobu. Například letos v dubnu jeho vládu označil za existenční hrozbu pro židovský stát. Ostré vyjádření přišlo krátce po íránském útoku, kdy islámská republika vyslala proti Izraeli na 300 dronů a raket. Šlo o odvetu za úder připisovaný Izraeli, při němž v budově íránského konzulátu v Damašku 1. dubna zemřelo 16 lidí, včetně několika důstojníků íránských revolučních gard.

Ganc, který se loni připojil k vládní koalici a stal se společně s Netanjahuem a ministrem obrany Jo’avem Galantem členem válečného kabinetu, pohrozil 18. května odchodem z vlády, pokud premiér do 8. června neschválí strategický plán pro ukončení války v Gaze. Plán má zahrnovat šest bodů včetně propuštění rukojmích z Gazy, svržení vlády Hamásu a demilitarizaci Gazy, vytvoření společné dočasné civilní správy v Pásmu Gazy, v níž by byli zástupci USA, evropských a arabských zemí a Palestinské autonomie.

Ganc v ultimátu také podle The Times of Israel trvá na tom, aby vláda do 1. září zajistila návrat obyvatel severu Izraele do jejich domovů, které museli opustit kvůli bojům izraelské armády s hnutím Hizballáh na hranici s Libanonem. Dalším bodem je snaha o normalizaci vztahů se Saúdskou Arábií, která ale trvá na uznání palestinského státu, což předseda vlády odmítá. Ganc také požaduje povinnost vojenské služby pro všechny Izraelce, což je nepřijatelné pro premiérovy ultraortodoxní spojence z vládní koalice.

V Izraeli kritika Netanjahuovy vlády sílí už řadu měsíců. Hlavním tématem je válka v Pásmu Gazy, kterou odstartovalo palestinské teroristické hnutí Hamás útokem na Izrael 7. října, při němž zahynulo 1200 lidí a dalších 250 bylo zavlečeno jako rukojmí do palestinské enklávy.

Mnozí viní Netanjahua a tajné služby, že nedokázali zajistit bezpečnost Izraelců a tento bezprecedentní teroristický útok dopustili. Premiér také čelí kritice, že nedělá dost pro propuštění 130 izraelských rukojmích, kteří v Pásmu Gaz stále jsou, a upřednostňuje „úplné zničení Hamásu“, což ale mnozí považují za nereálné.

Navíc se mnozí příznivci izraelské opozice obávají, že jakmile skončí operace v Gaze, nebude se premiér prvořadě věnovat zajištění bezpečnosti v pásmu, ale bude se snažit dotáhnout změny v izraelských zákonech tak, aby se ochránil před trestem vězení, který mu v několika korupčních kauzách hrozí.