Izraelci zadrželi překvapivě vysoký počet židovských občanů špehujících pro Írán

V minulosti se Írán na svou stranu jako špiony snažil dostat – v některých případech úspěšně – hlavně bývalé členy izraelské vlády a úspěšné podnikatele, ale v poslední době vyhledává služby obyčejných Izraelců. Za špehování a provádění různých útoků jim nabízí finanční odměnu, informuje agentura Reuters s odkazem na čtyři bývalé a současné anonymní představitele izraelské armády a bezpečnostních složek.

Přestože se podle nich tato náborová kampaň rozjela už před dvěma lety, bývalý přední představitel bezpečnostní služby Šin bet Šalom Ben Hanan uvedl, že je počet zadržených Izraelců ve službách Teheránu překvapivě vysoký.

Írán se ke zprávám o zadržení svých údajných špionů oficiálně nevyjádřil. Íránská delegace při OSN pouze ve vyjádření pro média podotkla, že „z logického pohledu“ je pochopitelné, že by íránské zpravodajské agentury v případě podobných operací nenabíraly Íránce a muslimy, aby snížily podezření.

Většina zadržených údajných špehů se pohybuje na okraji izraelské společnosti. Mělo by jít například o nedávné imigranty, armádního zběha nebo člověka odsouzeného za sexuální zločiny. Nejméně dva zadržení ovšem také pocházejí z izraelské ultraortodoxní komunity.

Ačkoliv se většina zadržených reálně nestihla dopustit ničeho vážnějšího než sprejování protivládních a protinetanjahuovských nápisů na zdi či poškozování aut, jejich počet přesto způsobil znepokojení. Normálně izraelské úřady o podobných případech detaily nezveřejňují, ale tentokrát tak učinily. Podle Hanana je to proto, aby Íránu i dalším potenciálním sabotérům ukázaly, že budou také dopadeni. „Chcete upozornit veřejnost a také chcete dát příklad lidem, kteří by rovněž mohli uvažovat o spolupráci s nepřítelem nebo ji plánovat,“ řekl.

Ve stínové válce mezi Izraelem a Íránem má první jmenovaný stát v posledních letech zpravodajsky navrch. Dokonce se mu údajně podařilo zavraždit jednoho z předních íránských jaderných odborníků. Anonymní představitel izraelské armády prohlásil, že zadržení špehů ve vlastních řadách Teheránu jasně ukázalo, že se mu zatím Izrael v tomto ohledu dohnat nepodařilo.

Írán byl navíc v posledních měsících značně oslaben izraelskými útoky na jím podporované libanonské teroristické hnutí Hizballáh a pádem režimu jeho spojence, bývalého syrského prezidenta Bašára al-Asada. Izrael navíc už přes rok v Gaze bojuje s Hamásem, dalším Teheránem podporovaným teroristickým hnutím.

Podle izraelské policie íránské zpravodajské agentury potenciální špehy hledají jednoduše na sociálních sítích, a to poměrně otevřeně. Jeden izraelský uživatel například obdržel zprávu, která mu nabízela 15 tisíc dolarů (358,3 tisíce korun) výměnou za informace.

Kromě obyčejných Izraelců se náboráři Teheránu zaměřují také na židovskou diasporu z kavkazských zemí žijící ve Spojených státech a Kanadě. Izraelská policie již potvrdila, že mezi údajnými špehy zadrženými v posledních týdnech se skutečně nachází několik židů původem z oblasti Kavkazu.

Noví rekruti od svých kontaktů nejprve dostávají zaplaceno za poměrně neškodné činy, než po nich začnou vyžadovat sběr citlivých informací. K tomu je pak často tlačí i vydíráním. Jako příklad tohoto postupu agentura Reuters zmiňuje zadrženého Vladislava Victorssona.

Třicetiletý Victorsson, v roce 2015 odsouzený za pohlavní styk s nezletilými, byl zadržen 14. října v Ramat Ganu spolu se svou osmnáctiletou přítelkyní. Nejmenované známé se prý předtím chlubil, jak na Telegramu komunikuje s Íránci a jak jim lhal o svých vojenských zkušenostech.

Od Íránců obdržel více než pět tisíc dolarů (119,4 tisíce korun) za vykonání úkolů jako sprejování, skrývání peněz, vyvěšování plakátů nebo zapalování aut v telavivském parku Jarkon. Až poté souhlasil, že zavraždí nejmenovanou izraelskou osobnost, hodí granát do určeného domu a sežene odstřelovačskou pušku, pistole a ruční granáty. Zároveň do íránských služeb naverboval i svou partnerku, která platila bezdomovcům, aby fotografovali demonstrace.