Článek
"Bojovali jsme zbytečně. Vyklidili jsme domy, které okamžitě znovu obsadí bojovníci Hizballáhu," řekl Ilia Maršak, který v Libanonu bojoval týden. Jeho pěchotní oddíl prý nebyl dostatečně vycvičen a bojoval s nevyzkoušenými zbraněmi. V jednom okamžiku, když Izraelci obsadili dva domy, se obě skupiny údajně málem navzájem postřílely, protože jejich velitelé mezi sebou špatně komunikovali. "Málem jsme se pozabíjeli. Stříleli jsme jako slepí, do ovcí i do koz," řekl Maršak.
Otazníky kolem izraelské armády
Izraelská armáda je považována za jednu z nejlepších na světě. V bojích s Hizballáhem padlo 118 izraelských vojáků. Jednotky se prý často nechaly zaskočit dobře sehranými ozbrojenci Hizballáhu, jehož bojové vybavení je stále kvalitnější. Podle Izraelců se členové Hizballáhu často převlékali do izraelských vojenských uniforem. Vojenští odborníci armádu kritizovali, že nepřiměřeně spoléhala na letectvo a že pozemní operaci příliš dlouho odkládala. Pozemní jednotky vstoupily do Libanonu až 48 hodin před příměřím.
Podle odborníků také premiér Ehud Olmert stanovil nerealistický cíl, když řekl, že cílem operace bude zničit Hizballáh. K největším kritikům patří rezervisté, kteří byli v Libanonu nasazeni ve velkém počtu. Mnozí tvrdí, že dostali prošlé nebo nefungující zbraně. "Nehodil jsem jediný granát patnáct let a doufal jsem, že si to budu moci před odchodem na sever aspoň vyzkoušet," řekl jeden z nich listu Maariv.
Zajatci stále v moci Hizballáhu
Další rezervista tvrdil, že vojáci měli málo vody a byli nuceni použít vodu z koryt dobytka. Upravovali si ji prý chlórovými tabletami. Velitelé údajně zdržovali dodávku zásob vrtulníky, protože se báli, že Hizballáh stroje sestřelí. Z téhož důvodu také vázlo odklízení raněných z bojiště. Kolegové dvou unesených vojáků, kvůli nimž válka 12. července začala a kteří jsou stále v zajetí Hizballáhu, poslali Olmertovi petici, v níž vládu obvinili z toho, že zajatce nechala napospas osudu. Izraelská vláda tvrdí, že o osvobození obou mužů stále usiluje.