Izraelci posílají peníze na pomoc Palestincům, jimž osadníci zničili domy

Fink, který je členem středolevicové Strany práce, spustil crowdfundingovou kampaň v pondělí ráno. Přispělo do ní už přes 9000 lidí, uvedl The Times of Israel. Fink uvedl, že ho k tomu přiměly otřesné záběry vypálených domů z obce Huvára u Nábulusu.

Při těchto událostech zemřel jeden Palestinec a více než 100 dalších Palestinců utrpělo zranění, z toho čtyři vážná. Zničeny byly desítky aut a řada domů.

„Jako věřící žid jsem cítil, že k takovým událostem nemohu mlčet,“ uvedl Fink, jemuž kvůli této iniciativě přišly stovky výhrůžných vzkazů.

Dodal ale, že věří, že většina Izraelců nedělní útok na palestinské domy odsuzuje. Tisíce lidí, kteří přispěli ve sbírce, přinášejí podle něj „trochu optimismu v této těžké době, kdy jsou zprávy plné extremistů, teroristů a žhářů“.

Aktivista Fink také řekl, že útočníci mají příznivce i v současné vládě. Tu sestavil koncem loňského roku Benjamin Netanjahu i s krajně pravicovými a ultraortodoxními stranami.

Po nedělním večerním útoku trvalo několik hodin, než někteří vládní politici, včetně premiéra, útok odsoudili s tím, že osadníci nemají brát spravedlnost do svých rukou.

Nicméně například poslanec vládní krajně pravicové strany Židovská síla Zvika Fogel, který podle serveru The Times of Israel předsedá parlamentnímu výboru pro národní bezpečnost, útočníky podpořil.

„Včera, terorista pocházel z Huváry. Zavřená, spálená Huvára - to je to, co chci vidět. To je jediná cesta, jak je zastrašit. Po vraždě (dvou židů), jaká se stala včera, potřebujeme hořící vesnice, když izraelská armáda nekoná,“ řekl Fogel v pondělí ráno izraelskému rozhlasu.

Později na Twitteru napsal, že jeho výroky byly „překroucené“, aniž ale vysvětlil jak.

Izraelsko-palestinské napětí v posledním roce zostřily intenzivnější razie izraelských vojáků proti palestinským radikálům na Západním břehu, s nimiž armáda začala zhruba před rokem po několika palestinských teroristických útocích, při nichž zahynuly tři desítky lidí.

Za rok vojáci zatkli na 2500 radikálů, ale při střetech přišlo loni o život na 170 Palestinců, včetně civilistů. Letos při raziích zemřelo dalších šest desítek Palestinců, opět včetně několika civilistů.

Napětí na Západním břehu zostřil i nástup nové Netanjahuovy vlády, v níž jsou ministři, kteří prosazují rozšiřování osad na tomto území, které Palestinci chtějí společně s Pásmem Gazy a východním Jeruzalémem pro svůj stát.

Rozšiřování osad považuje většina mezinárodního společenství za nelegální. V polovině února izraelský úřad legalizoval dalších devět židovských osad, což kritizovaly mimo jiné USA. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir v reakci na to řekl, že „území Izraele náleží izraelskému lidu“ a že chce osad „mnohem víc“.