Článek
Předvolební průzkumy naznačují, že obliba premiéra, který ve volbách usiluje o čtvrtý mandát, klesá stejně jako preference jeho pravicového bloku Likud.
Zatímco v prosinci naznačovaly zisk kolem 30 křesel, v únoru klesly na odhadovaných 25 a v druhém březnovém týdnu se „propad“ Likudu ustálil na předpokládaném zisku 21 křesel, v jednom z průzkumů objednaných levicově orientovanými médii dokonce na 18 mandátech.
Rozhodnou nerozhodnutí
Podle listu The Jerusalem Post se Likud pod Netanjahuovým vedením dostal do mnohem horší situace, než se předpokládalo. Kalman Geyer, který se v Likudu zabýval průzkumy veřejného mínění ještě za bývalého premiéra Ariela Šarona, připustil, že vládu by mohl sestavovat středolevý Sionistický svaz, kterému průzkumy předpovídají zisk až 28 křesel.
„Já bych nepoužil slovo zoufalství,“ reagoval na výsledky sondy Geyer. „Ale začíná být zřejmé, že šanci na sestavení kabinetu dostane konkurence (Sionistický svaz),“ dodal.
Podle izraelských médií ale pro Bibiho, jak zní premiérova přezdívka, ještě stále nemusí být nic ztraceno – až čtvrtina voličů v průzkumech uvedla, že se rozhodne na poslední chvíli. Právě tito „last-minute“ příznivci rozhodovali volby v židovském státě už i v minulosti.
Také Sionistický svaz se jich snaží zaujmout co nejvíce. Proto Jicchak „Buži“ Herzog (55), šéf tradiční levicové Strany práce a syn bývalého izraelského prezidenta Chaima Herzoga, a Cipi Livniová (56), předsedkyně strany Hatnua (Pohyb) a bývalá mírová vyjednavačka, kladou důraz především na „práci v terénu“.
Jicchak Herzog
Neměli by přitom ale „krást“ hlasy, které může získat podle průzkumů třetí nejsilnější strana Ješ Atid (Budoucnost existuje). Centristická formace založená bývalým novinářem Jairem Lapidem totiž s předpokládaným ziskem 14 poslaneckých mandátů může být užitečným koaličním partnerem.
Arabské strany, jejichž spojená kandidátka může zajistit až 13 křesel, izraelská levice do vlády s největší pravděpodobností nepřiláká. A mezi ultraortodoxními stranami, kterým průzkumy přiřkly 17 mandátů, najde koaliční partnery jen stěží.
Premiér není bez šance
Tam má ale naopak šanci Netanjahuův Likud. Premiér totiž vyvolal předčasné volby, aby se zbavil centristických koaličních partnerů a nahradil je ultranacionalisty, s nimiž se bude politika rozšiřování židovských osad a zákon definující Izrael jako židovský stát prosazovat snadněji.
Navíc ultranacionalistické a ultraortodoxní strany slyší na všechna jeho předvolební témata: íránskou jadernou hrozbu, evropský antisemitismus, boj proti terorismu i bezpečnostní problematiku s ostře protipalestinskou rétorikou.
| Levice sází na odmítání Netanjahua |
|---|
| Sionistický svaz se podle serveru Ynetnews i v posledních hodinách kampaně drží stejné strategie, s jakou vstoupil do předvolebního boje, totiž odmítání premiéra Netanjahua. |
| Lídři svazu, Jicchak Herzog (Strana práce) a Cipi Livniová (Hatnua, Pohyb), kteří by se v případě vítězství po dvou letech střídali na postu předsedy vlády, se vyprofilovali jako jeho nejrozhodnější odpůrci. Voličům zdůrazňují, že „každý hlas, který nezíská Sionistický svaz, pouze prodlouží Netanjahuovu vládu“. |
| Pravice straší i kapitulací |
| Podle Livniové ve volbách jde o to, zda bude „Izrael zemí sionistů, nebo extremistů, jimž je třeba zabránit ve zničení Izraele“. Pravicový premiér zase vykresluje budoucnost židovského státu za jejich vlády jako totální kapitulaci. Vítězství Sionistického svazu považuje Netanjahu za hrozbu pro bezpečnost Izraele, protože přinese velmi citelné oslabení izraelské politiky vůči Palestincům a Íránu a „reálné nebezpečí rozdělení Jeruzaléma“. |
| „Budou vládnout s podporou arabských stran. Budou kapitulovat na všech frontách. Bude to tak zásadní politický obrat, že každý, kdo mu chce zabránit, by měl volit Likud,“ řekl. „Nebudou schopni vydržet ani tisícinu vteřiny. Jejich schopnost vést je nulová,“ poznamenal na adresu Herzoga a Livniové. „Budete mít předsedu vlády, který padne na zem při prvním tlaku. Nejenom, že mu nebude schopen čelit, ale nebude mu chtít být ani vystaven,“ varoval všechny voliče. |
Scénáře možného vývoje
Izraelský prezident Reuven Rivlin pověří sestavením vlády toho z vůdců, jehož strana bude mít podle výsledků větší šanci sestavit koalici. Nemusí to tedy být automaticky šéf vítězné strany. Designovaný premiér má na sestavení vlády 45 dní, seznam ministrů poté musí odsouhlasit Kneset (parlament).
V úvahu připadají tyto možnosti: Sionistický svaz a středolevá uskupení zvítězí s takovou převahou, že vytvoří vládu bez podpory arabských poslanců.
Vítězný svaz a další středolevé strany sestaví vládu, jejíž existence bude záviset na parlamentní podpoře arabských stran.
Kabinet bude sestavovat pravice v čele s Likudem, který do koalice přizve ultraortodoxní strany, čímž se naplní záměr premiéra Netanjahua.