Článek
Dokument, který podle The Times of Israel (TOI) vznikl 13. října, vyzývá k přesunu civilního obyvatelstva do stanovených měst na severu Sinaje, kde by se postupem času vybudovala stálá města a humanitární koridor. Součástí plánu má být i několik kilometrů široká „sterilní“ neutrální oblast uvnitř Egypta, která by sloužila k oddělení znepřátelených národů.
Dokument dále upozorňuje na pravděpodobné potíže mezinárodního schválení takového kroku, ale zároveň nucený transfer obyvatel ospravedlňuje jako řešení problému uprchlíků, kteří hledají úkryt před válkou. Izrael v Gaze podniká rozsáhlé letecké i pozemní útoky jako odvetu za masakry palestinského teroristického hnutí Hamás v Izraeli ze 7. října, při nichž hnutí zavraždilo 1400 lidí, převážně civilistů.
Materiál ovšem podle TOI předkládá i dvojici jiných možných řešení. Jedním z nich by bylo nechat po skončení války, jejímž cílem je zničit Hamás, v Gaze vládnout palestinskou samosprávu, která nyní kontroluje části Západního břehu. Druhým pak podpořit jiný místní režim.
Obě tyto varianty pro úzké pobřežní pásmo, v němž už si izraelské útoky podle palestinského ministerstva zdravotnictví, které kontroluje teroristické hnutí Hamás, vyžádaly přes 8000 obětí, z velké části dětí, pak dokument ale zavrhuje. Jedním z hlavních důvodů je to, že by tyto možnosti nesloužily jako dostatečné odstrašení před dalšími útoky na Izrael.
Bagatelizace dokumentu
Izraelská vláda význam dokumentu podle TOI snižuje. Kancelář premiéra Benjamina Netanjahua deníku Ha'arec řekla, že materiál představuje „počáteční úvahy“ týkající se této otázky, kterými se teď úřady nezabývají, protože se soustředí na válku, a ne na to, co bude den po ní.
Palestinci se scénáře vysídlení hrozí, v neposlední řadě proto, že jim připomíná roky 1948 a 1967, kdy jich statisíce opustily palestinská území. V první arabsko-izraelské válce (1948–1949), kdy na Izrael zaútočila koalice arabských zemí, opustilo své domovy nebo z nich bylo vyhnáno 750 tisíc Palestinců. Dodnes to označují za nakbu neboli národní katastrofu.
Po šestidenní válce v roce 1967, během které Izrael obsadil Západní břeh, východní Jeruzalém i Pásmo Gazy a další území, je následovalo dalších asi 320 tisíc Palestinců. Západní břeh Izrael v rozporu s mezinárodním právem okupuje dodnes a na tomto území staví stále další židovské osady.
Šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás se během nynějšího konfliktu nechal slyšet, že Palestinci neopustí svou vlast a nedovolí nikomu, aby je vyhnal. Jeho obavy zřejmě zvýšila i izraelská mnohokrát opakovaná výzva obyvatelům severní části Gazy, aby ji opustili a přesunuli se na jih tohoto pásma, tedy blíže k hranicím s Egyptem. Jeruzalém ji zdůvodnil tím, že chce zabránit úmrtí civilistů na bojišti.
Do Gazy se v neděli z Egypta dostalo 33 kamionů s humanitární pomocí
Válka v Izraeli: Aktuální dění i historie konfliktu
Sledujte aktuální dění okolo války mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, která vypukla v sobotu 7. října 2023. Celou situaci v kontextu sledujeme v našem speciálu.
Mohlo by vás zajímat:
Hamás | Izrael | Palestina | Pásmo Gazy | Západní břeh Jordánu | Golanské výšiny | Jeruzalém | Blízký východ | Írán | Sýrie | Egypt | Fatah | Hizballáh | Izraelské obranné síly | První arabsko-izraelská válka | Suezská krize | Šestidenní válka | Opotřebovací válka | Jomkipurská válka | Intifáda | Arabské jaro | Muhammad Dajf | Mahmúd Abbás | Jicchak Herzog | Ismáil Haníja | Jásir Arafat | Organizace OOP | Dohody z Osla | Antisemitismus | Propalestinské demonstrace